Zvony jako vášeň: Miloš (33) vrací do měst historický zvuk
3 fotografie
Ohlašovaly narození, úmrtí i požáry. Zvony kdysi bývaly důležitou součástí lidské kultury. Mnohé z nich ale v českých městech již znít nemohou. Dosloužily nebo byly sejmuty. O jejich návrat se téměř sedm let pokouší historik Miloš Bělohlávek (33) z Chodova na Sokolovsku.
Stovky let byl zvuk zvonů součástí běžného života. Každé město bylo na své kovové oznamovatele náležitě pyšné. Není divu. Ohlašovaly nejen denní dobu, ale provázely člověka na jeho cestě životem prakticky na každém kroku. „Odlití zvonu bývalo velkou a radostnou událostí, stejně jako bylo zlomovou a traumatickou součástí společenské paměti jejich snímání během válek,“ popisoval vystudovaný historik jeden z důvodů, proč má zvony v lásce. Když se po studiích vrátil zpátky do rodného Chodova, zjistil, že mu zvony chybějí. „Rozhodl jsem se tehdy, že začnu s jejich obnovením, a to hned v Chodově. Postupně se z toho stala moje vášeň,“ vyznal se Miloš.
Začal zvony cíleně objíždět a zkoumat. „Postupně mě oslovili v několika obcích, kde potřebovali pomoci s tvorbou nových zvonů. Nakonec jsem na toto téma napsal i svou diplomovou práci,“ podotýká muž. Zatím se mu podařilo vrátit zvuk patnácti zvonům.
Skrytá symbolika
V minulosti si zvony vydobyly naprosto výjimečné postavení, a to zejména v lidových pověstech a příbězích. Málokterý hudební nástroj má tolik různých podob a tolik různých symbolik jako právě zvon. Značit může například Boží hlas.
Složili se dobrovolníci
Zjednodušeně lze říci, že co kilogram těla zvonu, to přibližně tisíc korun. To samé ale stojí hlava, srdce nebo pohon. Na zvony se ve většině případů skládají dobrovolní dárci. Podobně tomu bylo také v Lokti, kde i díky panu Milošovi se zvony znovu rozezněly. „Je to vždy velmi dojemné, protože bez nadsázky se spojilo několik tisíc lidí, kteří dali od pár stokorun až po mnoho desítek tisíc, aby se sen stal skutečností. A jsem moc rád, že takoví lidé jsou,“ uzavírá Míloš.
3 fotografie
