Edvard Beneš zemřel před 75 lety: EXPOZICE pro prezidenta
5 fotografií
Pohltila ho politika a z Kožlan to dotáhl až na prezidenta. Druhá hlava samostatného československého státu Edvard Beneš (1884 – 1948) se nesmazatelně zapsala do českých dějin. Jeho vzdálený příbuzný Radim Beneš pracuje na expozici, která by měla Beneše připomínat.
„Člověk nemá mít víc než jednu vášeň. Jeden pije, druhý letí na ženský, třetí hraje karty. Já propadl politice,“ zní jeden z Benešových citátů. Jeho praprasynovec Radim Beneš pak v Pluhově Žďáru na rodinném zámku vytváří prezidentovu expozici, vzpomínku na svého předka a významného politika. „Má tam sál a chceme to ještě zlepšit a doplnit,“ řekl Radim Beneš Nedělnímu Aha!.
Bude obsahovat předměty, které se vztahují k jeho životu. „Máme tam postel, na které zemřel Edvard Beneš. A pak třeba dvě křesílka se stolečkem,“ uvedl Radim Beneš. Renesanční zámek v Pluhově Žďáru patřil bratru prezidenta, Bedřichu Benešovi (1875 – 1939). Jeho pravnuk Radim, který býval starostou Pluhova Žďáru, památku získanou v restituci dlouhá léta dával svépomocí dohromady.
Utýrali ho komunisté...
Druhá hlava státu zemřela 3. září 1948 ve věku 64 let v Sezimově Ústí. I o tom se v rodině podle Radima Beneše mluvilo. „Hana Benešová říkala mojí mamince, že oni ho zabili. A ona říkala, tetičko, to není pravda, vždyť on přece zemřel. A Hana odpověděla, že člověka můžete zabít i jinak,“ uvedl. A dodal, že ho podle něj komunisté psychicky týrali tak, že to nevydržel.
Hradní vzor
V historických debatách se často mluví o prezidentu Benešovi jako o kontroverzní osobnosti českých dějin. Podle prezidentova praprasynovce ale převládá u lidí, se kterými se setkává, pozitivní náhled na druhého vládce Pražského hradu. „Mají ho rádi, jako takovou ikonu. V podstatě jako takový etalon, jak by měl prezident vypadat,“ dodal.
5 fotografií
