Eva (80) a Zdeněk (81) Skaličkovi jsou spolu už 60 let: Co bylo nejlepší?

Diamantovou svatbu si připomenuli v kruhu rodiny. „My jsme důkazem, že skutečná láska opravdu existuje. To kouzlo štěstí spočívá v harmonii dvou srdcí, která patří k sobě,“ řekl pan Zdeněk, rodák ze Stupavy.

Kdy to začalo

„Moje sestra studovala s Evou, která je z Bzence na Hodonínsku, zdravotnickou školu ve Zlíně a pozvala ji k nám. O prázdninách přijela na kole. Už tehdy to začalo mezi námi jiskřit. Ale ta opravdová jiskra pak přeskočila na lesnickém plese ve Strážnici,“ vzpomínal Zdeněk. „Přiznávám, že se mně vždycky líbily uniformy. A on měl lesnickou. Uměl dobře mluvit, vykládat anekdoty. Líbil se mi. Chodili jsme spolu tři roky. Když mi bylo 21 let, slíbili jsme si vzájemnou lásku v bzeneckém kostele,“ doplnila paní Eva.

Tato fotografie je z 20. července 1963. Nevěsta měla kostýmek smetanové barvy. Ženich byl v uniformě, byl tehdy lesníkem v Koryčanech na Kroměřížsku.

Na samotě

Bylo jí třiadvacet, když ji čekalo těžké rozhodnutí. S manželem musela do hájenky Králův stůl na samotu nad obcí Modrá na Uherskohradišťsku. „Stěhovali jsme se náklaďákem. Na korbě byly malý obývák a kuchyně. Když jsme se tam blížili, padla na mě tíseň. Říkala jsem si – no, tu vydržím maximálně rok. A nakonec to bylo čtvrt století. Zalíbilo se mi tam. Narodil se nám syn Roman (58) a pak Libor (55). Byly to krásné časy,“ usmívala se.

Žena do nepohody

„Nejvíc si cením, že na té hájence vydržela. Neměli jsme zpočátku auto. Jen babetu a pak motorku. Když začala po mateřské pracovat v Uherském Hradišti na interně, chodívala lesem pěšky v pět ráno na autobus a hodinu před půlnocí zase domů. Je to žena do nepohody,“ připomenul Zdeněk, jenž se svou paní žije od roku 1990 spokoj e ně v bytě na Velehradě.

Musíte vědět!

Manželé Poláchovi oslavili zlatou svatbu. Nevěsta vzpomíná: Ta první? To byl …

Celý článek

.

2