Unikátní mise ornitologů vysoko v oblacích: Sokolíku, ukaž nožku
Ve stometrové výšce na komínu teplárny kroužkovali ornitologové čtyři ptáčata sokola stěhovavého. Ve spolupráci s profesionálními hasiči mohli zoologové dělat svoji práci v extrémních podmínkách na ochozu vysoko nad zemí.
Michal Porteš a Václav Beran ze sdružení Alka Wildlife takto opatřili mláďata kroužky. Práci měli usnadněnou, protože samice byla zrovna pryč a mláďata odpočívala ve schránce speciálně pro ně určené. Na komínu v petrochemickém závodu Unipetrol u Litvínova mj. zjišťují, čím se dravci živí a třeba i jejich zdravotní stav. Mohou také sledovat jejich další cestu a místa, kde se uhnízdí. „Jde o to vědět, co se s nimi děje v dalších letech, abychom mohli vyhodnocovat, kam létají, kde se zahnízdí a jak žijí,“ zmínil Michal Porteš.
On-line pozorování
Ornitologové mohou dravce pozorovat kdykoli. Dvě budky jsou opatřené on-line kamerovým systémem. Sokoli zde pravidelně hnízdí od roku 2011, areál byl jedním z prvních v ČR, který tito dravci osídlili. V prvních letech vědci neměli o ptácích takový přehled, to přišlo až díky kamerám a fotopastím. Sokolům nicméně většinou chybí označení. „Bez kroužků nejsme schopni bezpečně odlišit, jestli je to stále ten stejný pár, nebo ne,“ podotkl Václav Beran, který má za to, že teplárnu obývají stejní sokoli jako v minulosti.
Víme také, co jedí
Ornitologové mláďatům nasadili dva kroužky, na každou nohu jeden. První slouží pro identifikaci ptáka, druhý má na sobě nápis Národní muzeum Praha, pod které patří kroužkovací stanice. „Po označení kontrolujeme budku, pravidelně tam sbíráme různé zbytky kořisti, abychom měli přehled o tom, co sokoli jedí, jakou mají složku potravy, což v průmyslových areálech bývá rozdílné,“ řekl ještě Michal Porteš.