Ve spacáku a s netopýry nad hlavou: Šlofík v krasové jeskyni
5 fotografií
V dnešním posledním dílu deníčku postcovidového pacienta líčí Petr Podroužek zajímavou zkušenost z možné rehabilitace a rekonvalescence. Čas strávený v tmavé jeskyni považuje za přínosný nejen dýchacímu aparátu, ale také duševní kondici. Příjemně si odpočal, relaxoval a přišel na jiné myšlenky. Že nic nemusí být ztraceno…
»S plícemi i po covidu mají problém také malí pacienti, i když většinou ne s takovým dramatickým průběhem jako my starší a opotřebovaní pacienti. Zajel jsem tedy do Dětské léčebny Ostrov u Macochy, kde dýchací problémy léčí i speleoterapií. Tedy pobytem v krasové Císařské jeskyni.«
MINIMUM ALERGENŮ
„Hlavní předností pro léčbu v jeskyni, která je běžně veřejnosti nepřístupná, je vysoká čistota vzduchu a prostředí s minimem prachových částic, pylových zrn či alergenů. Výhodou je i tamní klima, které má vysokou stálost, bez ohledu na roční období a venkovní počasí,“ říká zdejší primářka MUDr. Mgr. Hana Zmrzlá.
POHÁDKY I CVIČENÍ
»Děti od tří do osmnácti let jsou v jeskyni, kde spočinou v osmi stupních Celsia takřka denně tři hodiny, rozděleny na dvě skupiny. Každá z nich potom tráví polovinu času v klidové části na lehátkách, kdy jim zdravotní sestřičky čtou pohádky. Druhou hodinku a půl se věnují kondičním aktivitám zaměřeným na dýchací cesty – rehabilitaci při cvičení a pohybových hrách. Obě skupinky jsou od sebe vzdáleny desítky metrů tak, aby se vzájemně nerušily.«
ČISTICÍ IONTY
„Protože jde o vodní jeskyni, je v ní takřka stoprocentní vlhkost. Což je dalším příznivým faktorem pro zlepšení dýchacích cest u pacientů. V jeskyni je také vysoký obsah lehkých iontů, hlavně záporných. Lehké ionty působí příznivě na očišťování a pohyb řasinek v dýchacích cestách.“ Tedy na očištění od hlenů a zlepšují funkci celého dýchacího systému. Příznivě na klima působí také nízká koncentrace radonu, který vzduch dezinfikuje. „Ano a tohle všechno tvoří unikátní prostředí, které se nachází pouze v jeskyni nebo v dolech, tedy v podzemním prostředí,“ dodává paní primářka Zmrzlá.
PASÁČEK VEPŘŮ
»S dětmi jsem se vydal vyzkoušet speleoterapii na vlastní kůži. Vyfasoval jsem bavlněný spacák a zamířil Císařskou jeskyní do klidové části. Uvelebil jsem se pohodlně na lehátku a s ostatními, v naprosté tmě, jsem se zaposlouchal do čtení pohádky Pasáček vepřů, kterou dávala k dobru jedna ze zdravotních sester. I když vedle mě občas ukápla nějaká ta kapka z krápníků, brzy jsem měl půlnoc. Ani nevím, jak to s pasáčkem nakonec dopadlo. Ale asi dobře, když šlo o pohádku. Vůbec se mi nechtělo z lehátka po devadesáti minutách vstát. Čistý vzduch byl balzámem nejen na moje plíce. Škoda jen, že podobných jeskyní není u nás více a neslouží také dospělým pacientům.«
5 fotografií
