Přeživší kanibalové vzpomínají: Naši přátelé byli dárci orgánů!
Třináctý říjen 1972 zůstane navždy zapsán v historii létání černým písmem. Po odchýlení z kurzu se v argentinských Andách zřítil letoun F-227 uruguayského letectva. Při nehodě zemřelo 12 lidí, dalších 17 podlehlo svým zraněním – někteří se udusili po sesuvu laviny – o několik dní později. Šestnáctka zbývajících přežila jen díky tomu, že se uchýlila ke kanibalismu...
Všichni se teď sešli, aby po 50 letech zavzpomínali na osudné chvíle. Nejhorší situace paradoxně nastala až po pádu letadla – ze stále funkční vysílačky se přeživší dozvěděli, že pátrání po zříceném letounu bylo po několika dnech odvoláno, a oni tak zůstanou v zasněžených Andách bez pomoci, odkázáni jen sami na sebe...
„Myšlenka jíst lidské maso byla strašná, odporná. Ale nakonec jsme si zvykli,“ vzpomíná jeden z pasažérů, Ramon Sabella (70). „Nebylo to jednoduché. V jistém smyslu byli naši přátelé jedni z prvních dárců orgánů na světě. Pomáhali nás udržovat při životě.“
K řezání masa zesnulých pasažérů používali střep ze sklenice. Jedinou útěchou jim byla společná přísaha a vědomí, že ostatní by se v takové situaci zachovali stejně. „I mezi sebou jsme si slíbili, že pokud někdo z nás umře, ostatní jsou povinni jeho tělo sníst,“ dodává. Utrpení trvalo dva měsíce, než se dvojice cestujících vydala pro pomoc. Ponožky si naplnili lidským masem, aby během sestupu z tříkilometrové hory, který jim trval 10 dní, měli dostatek energie. Nakonec se jim povedlo kontaktovat záchranáře a zbytek pasažérů vyzvedl vrtulník.
