Dějepisář a historik: O víkendech si hrají na bohy války
Zacpěte si uši, detonace bude silná! Učitel dějepisu Jaroslav Rabajda a amatérský historik David Szpyrc z Českého Těšína víkend co víkend opráší historická děla a stávají se bohy války. V dobových kostýmech předvádí lidem, jak těžký a krátký byl život kanonýrů.
Sotva zazní na historickém opevnění Šance v Mostech Jablunkova uvítací salva z tzv. valutního kanonu, začne Jaroslav Rabajda popisovat, že po každém výstřelu je hlaveň nutné pořádně vyčistit. „Pak do ní dáme střelný prach, koudel na utěsnění nakonec dělovou kouli. Ve finále pomocník jehlou nálož propíchne a doutnákem se zápalnou šňůrou na tyči zapálí. Bum,“ popisuje Rabajda. Koule byly celoželezné nebo duté, střelným prachem. Po dopadu často skákaly z místa na místo a ze stovky vojáků klidně čtvrtinu pozabíjely. Vždy platilo, že z dělostřelectva byl na bojišti největší strach. Jedno dělo obsluhovalo až osm lidí. I když bývali dělostřelci elita a dobře placení, moc dlouho nežili. „Pokud nepadli v boji, kosila je zima, nemoci, hlad,“ krčí rameny dějepisář, oděný v neklouzavých botách a vlněných punčochách, upevněných ke gatím provázky, aby nespadly.
