Otce genetiky Gregor Johann Mendel: Býval vystresovaný a paranoidní
3 fotografie
Otec genetiky Gregor Johann Mendel (též jako Jan Řehoř) byl výjimečnou osobností, vědcem světového významu. Na svět přišel právě před 200 lety (20. července 1822). Na základě pokusů s křížením hrachu ustanovil základy genetiky. Stal se prelátem, opatem i ředitelem banky. Prý rád hrál šachy a mladého Leoše Janáčka si posílal pro viržinka. I v ženách měl údajně jasno. Jakým byl člověkem? Co ho těšilo i trápilo?
Mendel byl jedním z největších géniů všech dob, co se týká vědeckého poznání. Jak se dnes ukazuje, možná k němu přispěl ještě více než Charles Darwin,“ říká PhDr. Jiří Sekerák, Ph.D. (60), vedoucí Mendelianum centra Moravského zemského muzea.
Dá se říct, že byl už jako dítě geniální?
„Kdybychom ho brali jako anonymní osobu a stejně tak ho i průběžně sledovali, nehádal bych, že něčeho tak velkého dosáhne. Výjimečný ale byl. A excelentní v oborech, které ho bavily.“
Proč by na něj měli být Češi hrdí?
„Protože je náš rodák, zemské příslušnosti Moravák a většinu života prožil v Brně. Pocházel sice z typicky slezské německy mluvicí oblasti dané doby, ale časem se česky naučil. Být knězem, jakým se Mendel později stal, znamenalo ovládat všechny jazyky, které se v dané zemi používaly. Musel vyzpovídat lidi a dávat jim rozhřešení v jejich rodném jazyce. Byl proto povinen umět česky, i když byla tehdy celosvětovým vědeckým jazykem němčina. Coby nejvyšší představený kláštera při jednání s českými dodavateli ale podepisoval jejich účty jako opat Řehoř Mendel namísto Gregor Mendel, jak je znám ve světě vědy.“
Proč studoval na kněze?
„Vstupem do řádu a kláštera se chtěl zaopatřit. Jeho rodiče sice nebyli tak chudí, měli téměř dvacet hektarů půdy a ve svém okolí patřili k těm zámožnějším, ale na další studia svého syna neměli dostatek finanční hotovosti. Takže jiným způsobem, jak dosáhnout vyššího vzdělání, byla možnost financování studia církví. Navíc největším přáním Mendela bylo stát se učitelem. To mu mohl splnit augustiniánský řád, protože v probíhající reformě se rušily kláštery s výjimkou těch, které poskytovaly nějakou státní službu. A augustiniánský opat Napp sháněl tenkrát kněží, kteří by mohli učit, respektive zajistit střední stupeň školství v Brně. A řád by tak nebyl zrušen.“
Jenže Mendel zkoušku učitelské způsobilosti neudělal, a to ani nadvakrát. Proč?
„Měl problémy se stresem. Pod psychickým tlakem kolaboval a dlouho se z toho dostával. Jeho kolega Klácel po Mendelově neúspěšné vídeňské zkoušce napsal – zase přijel s hlavou ovázanou, to ta jeho potutelná nemoc. Když šel ke zkoušce, tak se z ní prostě rozsypal, přestože znalosti měl.“
To musel nést těžce...
„To ano, ale na druhou stranu se skoro každý handicap nakonec obrátil v jeho prospěch. Mendel neměl peníze, aby mohl vystudovat, ale dostal se do kláštera, který ho zaopatřil. Neměl dispozice, aby dokončil úspěšně zkoušky učitelské způsobilosti, přesto mu to nakonec nevadilo a přes získané kontakty v Moravskoslezské hospodářské společnosti mohl v Brně učit, i když byl vedený jako celoživotní suplent, tedy nezkušený středoškolský učitel.“
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (17.7.2022)
3 fotografie
