Putin dodávky nezastavil: Co bude dál?
Za ruský plyn chceme rubly, jinak dodávky zastavíme! To ve čtvrtek oznámil prezident Vladimir Putin (69). Všichni zahraniční kupci krok Kremlu odmítají a považují ho za vydírání. Včera se kvůli tomu sešel i krizový štáb ministerstva průmyslu.
„Všichni přítomní mi potvrdili, že v tuto chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní a nepozorujeme žádné další výpadky,“ oznámil po jednání štábu ministr průmyslu Jozef Síkela (54, za STAN). A uklidňoval Čechy, že komodita do Evropy stále proudí. To během poledne oznámil i sám Kreml. „Rusko dnes (včera) dodávky plynu do EU nezastaví,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov s tím, že platby za plyn, který je dodaný po 1. dubnu, jsou splatné až koncem měsíce či v květnu.
Porušení smluv
Šéf průmyslu Putinův dekret o placení plynu v rublech považuje za vydírání. Tento požadavek Moskvy odmítají i další evropské země jako třeba Německo. Podle nich má Rusko na placení rubly zapomenout, protože smlouvy říkají něco jiného. „Firmy z EU budou pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv,“ dodal Síkela. Česko má ve svých rezervách nyní zásoby plynu na 30 dní a ropy na 90 dní.
Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice
Směna za ruble
Dekret, který Putin podepsal, přesně stanovuje mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový účet by měl převést platbu v zahraniční měně. Sama banka by si pak sumu měla směnit a uložit ji na druhý – tedy rublový – účet klienta. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom.
Podle Jiřího Gavora z Asociace nezávislých dodavatelů energií by na toto řešení mohly západní státy přistoupit. „Považuji to za menší taktické vítězství Putina, protože tím bude zajištěna směna na ruble. A dalo by se říct, že to umožňuje udržet tvář i Evropě, protože z taktického hlediska nemusí shánět peníze na volném měnovém trhu, který je stejně teď zablokovaný kvůli sankcím,“ řekl Aha!.
Náhrada z Ameriky či Kavkazu
Evropská komise uvedla, že letos plánuje snížit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a zcela ukončit svou závislost na dodávkách do roku 2030. Nové zásoby by mohla Unie získat z USA, a to z dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG).
Americký prezident Joe Biden (79) už proto oznámil, že jeho země navýší jen pro příští rok své dodávky o 15 miliard kubíků, tedy na nějkých 40 miliard. Podle odborníků se mluví i o možnosti brát suroviny z Kataru či Kavkazu, konkrétně z Ázerbájdžánu. „To se bavíme o poměrně malých objemech dodávek,“ řekl Aha! vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška (53).
Domácnosti až nakonec
Pokud by ale jenom přece Moskva stopla dodávky s plynem do Evropy, tak by se podle Jiřího Gavora muselo v Česku přistoupit k řízenému omezování a začalo by se u velkých podniků. „Domácnosti, nemocnice a zranitelní zákazníci by přišly až nakonec,“ řekl Aha! s tím, že topnou sezonu bychom nějak zvládli. „Nicméně dost dobře by nebylo možné zásobníky naplnit a připravit na další zimu,“ dodal Gavor.
Dvacet miliard denně
Rusko navzdory sankcím zůstává největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším dodavatelem ropy. Evropa je na Moskvě silně závislá, protože ruský plyn využívá pro vytápění a výrobu elektřiny. Ruský plyn představuje přibližně 40 procent celkové evropské spotřeby, za který také platí »zlatem«. Za den Evropa pošle do Kremlu až 880 milionů dolarů denně (19,7 miliardy korun).
