Prospěšný koníček Honzy (37) z Těrlicka: HLEDÁ PTÁKŮM KVARTÝRY
4 fotografie
Má prospěšného koníčka. Jan Kondziolka (37) z Těrlicka na Karvinsku totiž brání v lesích kvartýry sov, sýkorek a dalších opeřenců. Při pátrání po stromech s dutinami nachodí kilometry terénem. Pak se postará, aby je lesníci při těžbě nebo probírce nepokáceli a tím nevyhnali ptáčky z obydlí.
Těmto dřevinám s otvory a úkryty se říká doupné. „ Když nějakou najdu, spočítám počet a velikost dutin, zanesu polohu stromu do mapy a pořídím dokumentační fotografie. Dutiny očistím,“ líčí pro Aha! Jan Kondziolka. Nakonec na strom namaluje modrý trojúhelník, s čímž mu občas pomáhají malí skauti. „Značka na stromě signalizuje lesníkům, že slouží jako hnízdiště ptáků, a vědí, že ho mají ušetřit,“ vysvětluje. Občas tak na vykácené pasece zůstane stát jediná dřevina, a to právě ta s modrou značkou. „Jako doupné jsou nejlepší stromy s měkkým dřevem. Nestěhují se do nich jen ptáci, ale slouží i plchům, veverkám, myšicím, netopýrům a dalším drobným obyvatelům lesa,“ vypočítává Honza, kdo všechno se může v dutinách ukrývat.
Budky ano, ale...
Vyvěšování ptačích budek je v podstatě náhrada za přirozené hnízdní dutiny. Umělá budka ovšem bude vždy horší než přírodní dutina. Je důležité ji pravidelně čistit. Nejvhodnějším obdobím pro jejich vyvěšování je podzim, protože podle ornitologů stihnou do jara takzvaně opršet a částečně splynout s okolím. Druhy, které u nás přezimují, si svůj byteček navíc vyhlížejí taky na podzim. V brzkém jaru se vyplatí věšet budky jen pro ptáky, kteří se k nám vracejí ze zimovišť.
Vrba je ideální
Dutiny ve stromech vznikají přirozeně vypadáváním větví, hnilobným procesem nebo je třeba vytvoří datlové a strakapoudi. Značí se však jen dřeviny s dobře vyvinutými dutinami. Jejich přítomnost ochráncům přírody prozradí otevřené suky po vypadlých větvích. „Jako doupné jsou asi nejlepší vrby, které mají úžasnou regenerační schopnost,“ tvrdí Jan Kondziolka.
4 fotografie
