Zdravotní rádce Aha! Jak poznat obžerství
Pokud nemá naše tělo dlouhodobě v souladu příjem a výdej energie, můžeme mít problémy nejen s obezitou, ale i se souvisejícími onemocněními pod názvem metabolický syndrom. To pak přináší významné komplikace zdravotního stavu, zejména kardiovaskulárního systému. Kudy z toho vede cesta ven?
Nedostatek pohybu a nezdravé přejídání kumuluje přebytečnou energii do podoby tukové tkáně. To vede nejen k obezitě, ale především tuk postihuje životně důležité orgány jako srdce, cévy nebo játra a může být příčinou vzniku takzvaného met abol ického syndromu.
Správná diagnóza i léčba
„Pacienti s metabolickým syndromem by měli být vyšetřování komplexně. Najde-li lékař u pacienta s nadváhou hypertenzi a zvýšený krevní cukr, je potřeba vyšetřit lipidy, cévy, jaterní testy a sonograficky játra. Toto onemocnění je třeba včas a správně diagnostikovat a intenzivně léčit,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě.
Nesprávně jíme a pijeme
Obezita je považována za pandemii 21. století. Čechů patří nelichotivá třetí příčka, co se týká výskytu obezity. To souvisí i s konzumací alkoholu. Není tajemstvím, že v pití piva patříme v EU mezi »premianty«. To se bohužel týká také pití slazených nápojů. Ty totiž obsahují nadbytečné množství energie, zejména umělou fruktózu, umělý cukr, který naše tělo v játrech umí přeměnit jen na tuk.
Rizika obezity
„Obezita je obecně rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění, protože je spojena s hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu a krevního cukru. Základem léčby pacienta s metabolickým syndromem je jeho spolupráce ve smyslu úpravy tělesné hmotnosti, zásadní změny stravovacích návyků, omezení sladkostí, alkoholu a kouření a zejména zvýšení fyzické aktivity. Snížení tělesné hmotnosti o 7 až 10 % je proto u rizikových pacientů nezbytné,“ prof. MUDr. Miroslav Souček.
Pohyb léčí
„Dostatečná fyzická aktivita je pro prevenci a léčbu kardiovaskulárních komplikací na základě metabolického syndromu naprosto zásadní. Dlouhodobé, pravidelné cvičení, nejlépe intenzivní po dobu nejméně 30 minut, dokáže významně ovlivnit rizikové parametry u pacienta s kardiovaskulárním rizikem,“ doporučuje profesor Souček.
