Kdo si užívá zimu? Chrání je srst, peří a tuk
5 fotografií
Zima je drsná vládkyně přírody. Některá zvířata se před ní ale neschovávají, naopak si ji nadšeně užívají. Pro život v mrazu a sněhu jsou totiž skvěle vybarvená zejména srstí a tukem.
Spokojené můžete i nyní zahlédnout v ústecké zoo například pandy červené. Jako tepelná izolace při pohybu na ledu a sněhu jim slouží srst i na chodidlech. Je-li velká zima, stočí se při spánku na větvích do klubíčka a ocasem si zakryjí hlavu, aby jim teplo neunikalo.
Rosomáka sibiřského zase chrání jeho tmavá a mastná srst. „Je hydrofobní a mrazuvzdorná,“ uvádí Zoo Ústí nad Labem na Facebooku. Krutý chlad nevadí ani supům himálajským, kteří obývají vysokohorské oblasti střední Asie. Milovníky mrazu jsou zejména lední medvědi v Zoo Praha. Chrání je silná vrstva podkožního tuku, hustá podsada a dlouhé pesíky. Izolují jejich tělo tak, že neztrácí prakticky žádné teplo.
Na sněžnicích
Lední medvěd má životu na severním pólu přizpůsobené i obrovské tlapy, široké až 30 cm. Jeho hmotnost rozloží, do sněhu se tak nezaboří ani samec dlouhý 2,5 metru a vážící tunu. Nepraskne pod ním ani tenký led. Jejich tlapy jsou jako sněžnice. Na snímku je Tom v Zoo Praha.
Likvidátoři
Možná se to zdá zvláštní, ale supům himálajským zima nevadí. V nadmořských výškách Himálaje se živí hlavně mršinami. Likvidují organické zbytky, a plní tak roli přírodních hygieniků.
Drtiči
Přežít zimu pomáhají rosomákovi také jeho silné čelisti, kterými drtí zmrzlou potravu. Dostat se mu do rány je horší, než když vás cvaknou železa na medvědy. V zimě si dělají zásoby potravy, které zahrabou hluboko do sněhu. Když pak na jaře samice odchovává mláďata, nemusí se vyčerpávat lovem. Životu v drsných sněhových podmínkách se přizpůsobili natolik, že jinde už ani žít nemohou.
Horolezci
Pandy červené patří mezi nejvýše žijící zvířata na světě, vyskytují se i ve více než 4000 metrech nad mořem. Jsou to takoví zvířecí horolezci, kteří ale nepotřebují kyslíkové přístroje.
5 fotografií
