Nenápadné připomínky v dlažbě: V Brně po stopách židovských obětí

Zkraje listopadu proběhlo v Brně velké čištění památných Kamenů zmizelých. Bylo to u příležitosti výročí tzv. Křišťálové noci (83 let), pogromu na židovské obyvatelstvo v nacistickém Německu, Rakousku a Sudetech. Brněnští patroni vzali do ruky drátěnky a leštěnky, aby tak vyjádřili úctu obětem a společně věnovali vzpomínku na jejich život.
Stolpersteine, doslova »kameny, o které je třeba klopýtnout«. Ne ovšem zakopnout, ale neminout pohledem. Měl by na nich náš zrak utkvět. Jsou to dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí nacistického režimu podle původního projektu německého výtvarníka Guntera Demniga. První Kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem.
V současné době byste u nás mohli takových Kamenů zmizelých napočítat několik set.
KÁMEN MŮŽE MÍT KDOKOLI
„Brněnský projekt koordinujeme se zdejší židovskou obcí. Nechat položit Kámen jakékoliv oběti nacismu může v zásadě kdokoliv. Zaplatí jeho výrobu a zjistí základní údaje o zavražděném. Obvykle se pokládá před dům, kde žil. Jsou na něm základní údaje jako jméno, datum narození, datum deportace a zavraždění a kde k tomu došlo,“ říká Michal Doležel (35), který je od samého začátku propagátorem pokládání Kamenů zmizelých v Brně.
A jak vše v Brně probíhá?
Po prvotním impulzu napíše iniciátor nového Kamene údaje o zavražděném. Pravdivost informace se ověřují například v archivu města. Údaje se následně nechají do Kamene vepsat. Položení do chodníku musejí schválit brněnské komunikace a příslušná městská část. Vytvořený otvor pro Kámen se vysype cementem. Následně se Kámen položí a zalije. V zemi zůstává natrvalo. O formální věci se v Brně stará místní židovská obec.
Cělý článek naleznete v tistěné podobě Nedělního AHA! (28. 11. 2021)