POSLOVÉ TEMNOT! Toto jsou symboly Dušiček
5 fotografií
Hřbitovy dnes ožívají plamínky svíček. Hroby zdobíme květinami a věnci, sami nebo s blízkými vzpomínáme na ty, kteří již opustili tento svět. Dušičky jsou tu a s nimi přichází i čas tajemna.
Dušičky lidé po staletí vnímají jako období magické síly. Podle pověr se právě v tomto čase světy živých a duchů přibližují. Proto v minulosti lidé nechávali přes noc venku jídlo pro mrtvé nebo pokrmy vhazovaly do ohně. Uklízeli ostré předměty, aby se duše zemřelých nepořezaly. A aby jim bylo teplo, hodně topili. Když pršelo, věřili, že zemřelí právě oplakávají své hříchy. Zvyky se časem mění, ale strach ze smrti nikoliv, a tak lidé své fantazie o ní a také obavy z konečnosti života, temných sil a neštěstí promítají dodnes do některých zvířat. A není to vůči nim fér!
SMRTIHLAV JE NEŠTĚSTÍ
Temné pověsti neunikl ani jeden z největších motýlů Evropy lišaj smrtihlav. Lidé věřili, že je znamením neštěstí, a tak, když se nechal zlákat v noci světlem a přilétl k nim, často končíval přibitý na dveřích. Tím mělo být zlomeno jeho smrtící kouzlo. „Kresba na jeho těle, která připomíná lebku, je jen náhodný shluk skvrn. Těmi se maskuje, aby splynul s kůrou stromů. Navíc ji nemá na hlavě, ale na hrudi," říká Romana Anděrová. U nás je vzácný. Z jižních krajů k nám dokáže urazit i více než čtyři tisíce kilometrů rychlostí až 50 km/h. Když je v ohrožení, může vydávat písklavé zvuky.
NETOPÝR JAKO SLUHA PEKLA
Netopýr létá za večera a hledá člověka, který upsal svou duši ďáblu. Jakmile ho najde, zaplete se mu do vlasů a duši odnese do pekla. Tajuplného tvora dělá z netopýra v očích lidí jeho schopnost létat v noci nehlučně a vyhnout se i potmě různým předmětům a překážkám. Představy o ďáblech budily i netypické křídelní blány, které jiná zvířata nemají. Ve skutečnosti ho ale nezajímají duše. „Netopýři vychytávají spoustu nočního hmyzu, mají ho obrovskou spotřebu,“ prozrazuje zooložka. A když se už přece jen někomu zaplete do vlasů, většnou ze z nich dokáže opět sám vymotat.
HOUKÁNÍ SÝČKA
Nesýčkuj, říká se dodnes, když někdo předpovídá něco zlého. Jak ke své temné pověsti krásná sova přišla? Když lidé zaslechli její »půůůjď«, vysvětlovali si to jako lákání na onen svět. A nezřídka kdosi skutečně zemřel. Proč? „Sýčky k oknům příbytků lákalo světlo,“ objasňuje zooložka. Nejčastěji se celou noc svítilo ve stavení, kde byl těžce nemocný. Když pak záhy zemřel, byla pověra na světě.
HAVRAN NOSÍ SMRT
Posly smrti lidé vždy spatřovali v havranech. Soudili zřejmě podle toho, že se tito ptáci houfně slétali na bojiště či popraviště. Jejich přítomnost tam však byla praktická. „Havrani přírodu očišťují, jsou jakousi její zdravotní policií,“ poukazuje zooložka Romana Anděrová na skutečnost, že havrani nepohrdnou ani mršinami. Většinu jejich jídelníčku rostliny či drobní obratlovci nebo hmyz.
5 fotografií
