Otec tupeské keramiky Úředníček: Měl 22 dětí!
Hrnek, džbánek či misku s typickou červenou růží míval před 50 lety doma snad každý. Tupeská keramika, kterou vymyslel Jaroslav Úředníček (1874 – 1951), bývala hitem. Tradici drží nad vodou autorovi potomci, jen dětí měl 22.
Takzvaná tupeská fajáns byla obdivovaná nejen v Československu, bodovala i na světových výstavách v kanadském Montrealu (přes 50 milionů návštěvníků) a japonské Ósace.
Je duší muzea
„Můj dědeček Jaroslav Úředníček založil v obci v roce 1914 tupeskou keramiku. První žena mu zemřela. S ní měl pět dětí a s druhou pak 17. Z nich byl i můj tatínek Miroslav. Všichni byli keramici,“ přiblížila Věra Marková (77), která především malovala a nyní je duší muzea, které sídlí v domku z roku 1837.
Drží tradici
„Charakteristickým vzorem je tupeská červená růže. Vymyslela ji tatínkova sestra Božena Kovaříková. Krásně malovala. Já jsem se od ní učila. Práce je to pěkná, ale ne tak snadná. Tradice se tu stále udržuje, což je dobře,“ řekla paní Věra.
Vyrazily na kolech
„Auto jsme nechaly v Buchlovicích a odtud jsme s mámou vyrazily na kolech. Ještě nás čeká Modrá, Velehrad a Jalubí,“ řekla Kristýna Potůčková (28) z Brna. „Keramika nás nadchla. Je to i naše záliba. Chodíme si tvořit do dílny v Lužánkách,“ dodala.
Odmítl boty od Bati
Tomáš Baťa přispíval dětem z početných rodin na boty. „Děda mu ale hrdě řekl, že se o ně dokáže postarat, ale uvítal by finanční příspěvek. Dopadlo to tak, že od firmy se přijel někdo do Tupes podívat a Baťa mu přispěl na první elektrickou pec,“ popsala Věra Marková.
Co je fajáns?
Jako fajáns se označují glazované keramické výrobky. Na již jednou vypálené se nanese glazura, která je ale matná. Teprve po dalším vypálení se začne lesknout. Používá označení majolika, podle ostrova Mallorca, přes který vedla obchodní cesta španělské fajánse do Itálie.