Pozorování slunečních jevů: Takhle čaruje prázdninové nebe!
3 fotografie
Prázdniny jsou konečně tady a počasí během nich vybízí ke sledování unikátních nebeských jevů. A tak nás přes den může oslnit tzv. sluneční halo, zatímco v noci je šance na spatření až pohádkové krásných svítících oblaků.
Sezona nočních svítících oblaků trvá každý rok od poloviny června až do konce července. K jejich spatření však budete potřebovat i dávku štěstí, viditelné jsou totiž v průměru jen desetkrát ročně.
Mnohem výše...
Zatímco běžné mraky nalezneme ve výšce 13 kilometrů, noční oblaka se rozprostírají až 85 kilometrů nad povrchem naší planety a krásu jim dodává sluneční protisvit.
Modré pavučiny
„Tyto nezvyklé mraky proto vidíme až po západu slunce, kdy je nasvětluje naše hvězda odspodu, zatímco na místě pozorování už postupuje soumrak a jsou vidět první hvězdy. Noční oblaka vypadají jako nepravidelné pavučiny svítící někdy až jasnou elektricky modrou barvou,“ vysvětlil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Víte, že...
...v úterý 6. července bude Slunce nejdále od planety Země na dalších 11 let? A to přesně 152,1 milionu km, přičemž průměrná vzdálenost je 149,6 milionu km.
Cvakl vesmírnou stanici
Výzvou pro největší nadšence do astronomie je zachycení přeletu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) před Sluncem. „Jev jako takový sice není vzácný, každý den se po světě dá pozorovat mnoho takových přeletů, ale základním kamenem úrazu je pochopitelně počasí a také velice krátké trvání jevu, které se počítá ve zlomcích sekund,“ vysvětlil složitost záběru Petr Horálek.
Zlomené světlo
Halové jevy jsou na obloze pozorovatelné poměrně často, nejvíce kolem Měsíce či právě Slunce. Jedná se o optické úkazy vznikající odrazem či průchodem světelných paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. „Sluneční světlo se láme na vnitřních stěnách těchto krystalek, a nejen že světlo ohýbá pod daným úhlem, ale také jej rozkládá na spektrum jako duha. Kruh je proto z vnější části zbarven do modro-fialova, z té vnitřní naopak do červena,“ přiblížil pro Aha! astronom Petr Horálek, který jev zachytil nad Sečskou přehradou.
3 fotografie
