Plány Maláčové na zvýšení mezd: Kdo a o kolik si přilepší?
Minimální mzda by měla být příští rok 18 tisíc korun. Tak si to alespoň maluje ministryně práce Jana Maláčová (39, ČSSD). Jenže spolu s ní vzroste i mzda zaručená. A to by mohl být problém pro pandemií zkoušené firmy.
Letos je minimální odměna stanovena na 15 200 Kč hrubého. Podle dat rezortu práce za ni dělá asi 139 tisíc lidí. A právě jim chce Maláčová přidat příští rok 2800 a podle plánů ČSSD by v roce 2023 mělo být minimum pro zaměstnance 20 tisíc hrubého. Za navýšení lobbují odbory, proti jsou zaměstnavatelé i šéfka státní kasy Alena Schillerová (57, za ANO). „Podporuji růst minimální mzdy. Nepodporuji, aby rostla tak, jak navrhuje ministerstvo práce,“ uvedla.
Problém pak vidí v tom, že s minimální odměnou roste i ta zaručená. Ta je určená v osmi skupinách dle odbornosti v rozmezí od minimální mzdy až do výše jejího dvojnásobku. Ekonomové i Schillerová se bojí, že by to vedlo k propouštění lidí s nižšími výdělky. „Zaměstnavatelé během pandemie do značné míry finančně vykrváceli a nyní musí své náklady osekávat,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda s tím, že vláda záchrannými programy udržovala uměle zaměstnanost a teď chce firmám dát další břímě v růstu mezd. Maláčová se brání, že stát víc vybere na odvodech a lidé budou utrácet. Ekonomové ale varují před zdražováním a inflační spirálou, kdy růst mezd tlačí na růst inflace, která znovu tlačí na navýšení mezd a tak dokola.
Zdanění bohatých i kratší práce
Sociální demokraté také včera představili svůj program, se kterým chtějí do voleb. Chtějí snížit daň z přidané hodnoty na základní potraviny, zavést kratší pracovní týden a zaručují, že se nezvýší věk odchodu do důchodu ze současných 65 let. A pak chce také ČSSD zdanit 1 procentem všechny, kdo mají majetek v hodnotě nad 100 milionů korun, a zrušit daňové výjimky pro velké korporace.
