Létající »drahokamy« v Zoo Plzeň: Kolibříci vyplazují jazýčky!
6 fotografií
Drahokamy létají v Zoo Plzeň. A hrají všemi barvami. Mají dlouhé zobáčky a ještě delší jazýčky tenké jako nitky. Plzeňská zahrada je jedinou v Česku, v níž můžete na vlastní oči obdivovat kolibříky.
„Je to pár kolibříků Amaziliiných,“ prozrazuje mluvčí zoo Martin Vobruba. Nejmenší ptáčci milují sladké. „Chovatelé je krmí dvakrát denně. Každý vždy dostane desetimililitrovou napáječku se speciálním nektarem,“ dodává Vobruba. V přírodě jsou kolibříci významnými opylovači rostlin, na které hmyz nestačí. „Jsou to specialisté na hluboké trubkovité květy. Dlouhým zobákem a jazykem dosáhnou až na jejich dno, kde se nachází nektar. Přitom se jim na peří nalepí pyl, který pak přenesou na další rostlinu,“ objasňuje zooložka Romana Anděrová. Každý druh kolibříka má zobáček jinak tvarovaný podle typu květů, na nichž hodují. Kolibříci dobře reagují na červenou barvu, která jim zřejmě sigalizuje, tady na tebe čeká sladká pochoutka. Nejmenší ptáčci mají v Plzni obří sousedy. Zabydleli se v pavilonu nosorožců indických.
Stojí a couvají
Kolibříci na rozdíl od ostatních ptáků dokážou ve vzduchu stát na místě i couvat. Jedinečný tzv. vířivý let, při němž křídly opisují ležatou osmičku, jim podle Romany Anděrové umožňuje speciálně uzpůsobený ramenní kloub. Dokážou mávnout křídly až 90krát za vteřinu. A proč jsou porovnáváni s drahokamy? Vypadají tak, jsou malí, pestří, prostě krásní.
V noci zpomalí srdce
Většina kolibříků žije v tropech, kde ale v noci může teplota prudce klesat. Aby se nemuseli zahřívat a šetřili energii, kterou potřebují k rychlému pohybu přes den, upadají ve spánku do stavu strnulosti, zpomalí se jim srdeční činnost a dýchání. Funguje to jako zimní spánek např. u medvědů.
Víte, že...
...domovinou kolibříků je americký kontinent? Mají vajíčka o velikosti hrášku či fazolky, kladou obvykle 2 vejce a sedí na nich 12 až 19 dnů. Velikost hnízda je jako polovina vlašského ořechu a v přírodě se dožívají 3 až 5 let.
6 fotografií
