Nejvyšší strom tehdejšího Československa: Proč padl k zemi?!
6 fotografií
Slavný Král smrků v Boubínském pralese padl k zemi přesně před 50 lety. Podle některých odborníků za to nemohla vichřice, ale lidé. K zániku největšího stromu v tehdejším Československu nejvíce přispěly davy výletníků neustálým šlapáním po jeho mělkém kořenovém systému.
K proslulému velikánovi, který byl jen o 6 metrů nižší než Petřínská rozhledna (63,5 m), vedla turistická stezka. Na té to občas vypadalo jako na Václaváku. Vždyť Krále smrků navštívilo podle dobových údajů 80 až 100 tisíc rekreantů ROH ročně!
Popraskání, uhnívání
Nejvíce lidí k němu mířilo od června do září, tedy ve vegetační době, kdy potřeboval růst. „Desítky tisíc lidí se u něj fotily, honily se kolem něj děti. Tím se sešlapávala svrchní půda, až ty nejjemnější kořeny jejím pohybem popraskaly a přestaly být funkční. Trvalé poškození kořenového systému vedlo k urychlení hniloby v pařezové části,“ popsal smutný konec legendárního giganta mluvčí správy NP Šumava Jan Dvořák.
Vychýlení a pád
Vrchol smrku se postupně vychýlil o 11 metrů od své osy, v roce 1969 strom uschl a 4. prosince 1970 při vichřici padl. Jeho pád přispěl k uzavření centrální části Boubínského pralesa před veřejností.
Kus zůstal na místě, další je v muzeu
Při pádu Krále smrků se jeho vrchol natřikrát přerazil a jeho pozůstatky jsou v Boubínském pralese dodnes. Rozkládající se kmen je ukryt před zraky turistů hluboko v srdci jedné z nejstarších lesních rezervací v Evropě. Místo je těžko přístupné a dřevina je obrostlá okolní vegetací. Výřez z Krále smrků je k vidění v Národním zemědělském muzeu v Zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Další kus je pak v informačním středisku Lesů ČR v Zátoni.
Legenda v číslech
57,6 metru měřil na výšku
5,08 cm měl po obvodu ve výšce
1,3 metru 1,62 cm měřil v průměru 11 metrů; o tolik se postupně odchýlil od své osy 25 metrů; až v takové výšce rostly první živé větve 6,5 metru měřily nejdelší větve rostoucí ve výšce
39 metrů 440 až 450 let byl jeho přibližný věk
1000 metrů; v takové nadmořské výšce rostl na západním svahu hory Boubín
Má následovníky
Některé prameny uvádějí, že za života Krále smrků z něj byly odebrány rouby a na Šumavě tak roste několik desítek jeho klonů. Žádný z oslovených odborníků ale nebyl schopen na ně ukázat. Vědci Boubínský prales dlouhodobě sledují a vybrané stromy přeměřují. „V pralese aktuálně není strom, který by byl vyšší. Ten nejvyšší měří kolem 54 metrů a roste na přibližně stejném místě jako kdysi Král smrků,“ prozradil dendrolog Pavel Šamonil.
Víte, že...
...Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervací v České republice? (vyhlášena byla v roce 1858, nejstarší je Žofínský prales z roku 1938) Jeho porost tvoří zejména smrk, jedle a buk a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.
6 fotografií
