Jak spořit na penzi a neprodělat kalhoty: Co je nejvhodnější ve 20, 30, 40 a 50 letech

1. Doplňkové penzijní spoření a Penzijní připojištění se státním příspěvkem - Spoření s daňovými úlevami a státní podporou, kdy peníze lze po splnění zákonných podmínek vybrat buď jednorázově, nebo si nechat vyplácet rentu, a to doživotně či po určitou dobu. (přelepka) Plusy: *Za vklady 300 až 1000 Kč měsíčně je státní podpora až 230 Kč, za rok to tedy dělá až 2760 Kč. *Vklady nad 1000 Kč do max. 3000 Kč měsíčně si lze odečíst od svého daňového základu, tj. max. 24 000 Kč za rok. Při 15% daňové sazbě je tak reálná úspora 1800 Kč ročně. *Zaměstnavatel může vložit až 50 000 Kč ročně (v součtu do doplňkového penzijního spoření a příspěvku na životní pojištění), aniž by se z toho odvádělo sociální a zdravotní pojištění. *Možnost zvolit si investiční strategii – odvážnější tak mohou vsadit na rizikovější aktiva a získat vyšší výnos. *Předdůchod – pokud si člověk 5 let spoří, může si 5 let před penzijním věkem nechat vyplácet rentu, aniž by to poté ovlivnilo výši jeho důchodu. *Výsluhová penze u transformovaných fondů – po 15 letech je možné vybrat polovinu prostředků včetně státních podpor. (přelepka) Minusy: *Garance, že člověk získá minimálně tolik, kolik vložil, může být chápána jako výhoda. Fondy ale pak musí investovat velmi konzervativně, což znamená, že výnos je praktiky nulový. Po započtení růstu cen, tedy inflace, pak člověk vlastně o své peníze přichází. *Za standardních podmínek se k naspořeným prostředkům lze dostat až ve věku 60 let a později (u starších penzijních plánů v 50 letech). *Při jednorázovém vyrovnání se výnos daní 15% sazbou.

2. Životní pojištění s rezervotvornou složkou – kapitálové, důchodové, investiční

Dříve tradiční forma »spoření« na penzi, ale dnes právě kvůli jejím nevýhodám málo využívaná. (přelepka) Plusy: *Daňové úlevy – vklady do 2000 Kč měsíčně si lze odečíst od svého daňového základu, tj. max. 24 000 Kč za rok (reálná úspora 1800 Kč ročně). *Zaměstnavatel může zaměstnanci vložit až 50 000 Kč ročně bez odvodů pojištění. *V případě investičního životního pojištění možnost víc riskovat s vidinou větších výnosů. (přelepka) Minusy: *Vysoké poplatky spojené s počátečními náklady a vedením smlouvy, které často vedou k tomu, že klient při dřívějším zrušení smlouvy dostává zpět podstatně méně, než sám zaplatil. *K naspořeným prostředkům se lze standardně dostat až ve věku 60 let. *U kapitálového a důchodového pojištění nelze volit investiční strategii – tedy za cenu většího rizika cílit na vyšší výnos. *Při jednorázovém vyrovnání se výnos daní 15% sazbou daně z příjmu.

3. Pravidelné investování do otevřených podílových fondů

Jeden z nejefektivnějších nástrojů investování na penzi. Nejtypičtější jsou fondy peněžního trhu, dluhopisové, smíšené, nemovitostní a akciové. Trendem posledních let jsou nízkonákladové fondy, tedy tzv. indexové fondy a ETF. Do těch prvních se dá investovat klasicky pravidelně od nízkých úložek, ty druhé jsou vhodné spíše pro jednorázové investice, nebo pravidelné investice vyšších úložek. (přelepka) Plusy: *Možnost volby investiční strategie – odvážnější tak mohou za cenu vyššího rizika cílit na vyšší výnosy. *Většina standardních otevřených podílových fondů se dá ze zákona odkoupit do 30 dní. *Veškeré výnosy jsou u fyzických osob po 3 letech od zainvestování osvobozeny od zdanění. *Zvláště indexové fondy a ETF mají nízké náklady na správu. (přelepka) Minusy: *Možné vyšší kolísání hodnoty v čase – tomu se dá ale čelit správným rozložením rizik, tedy nesázet vše na jednu kartu.

4. Hypotéka jako investice do nemovitostí

Stačí nižší částka z vlastních úspor a splácení hypotéky pak funguje jako »alternativa« pravidelného investování. (přelepka) Plusy: *Při relativně nízké investici z vlastních zdrojů lze dosáhnout vyšší hodnoty majetku. *Vhodné pro dlouhé splatnosti hypotéky s nižší splátkou – s jejím hrazením může pomoci nájemník a po doplacení se dá nemovitost prodat či pronajímat. (přelepka) Minusy: *Ne každý snese dluhy, i když je v protiváze majetek. *Rizika spojená s nemovitostí a jejím pronajímáním – například z nájemce se vyklube neplatič nebo ničitel majetku. *Rizika spojená se splácením hypotéky, jako je např. růst úrokových sazeb. *Komplikovanější možnost dostat se k penězům – prodej nemovitosti může trvat i několik měsíců. *Při kratších splatnostech hypotéky by vyšší splátka mohla klienta dostat do problémů.

5. Alternativní investice, například do umění

Zlato, stříbro, diamanty, obrazy či různé sbírky třeba veteránů, i to je možnost, jak se zajistit na stáří. (přelepka) Plusy: *Pro někoho může být zajímavé, že »drží v ruce« něco hmotného a často jsou to předměty, k nimž má citovou vazbu. *Dá se čekat, že jejich hodnota nebude tolik kolísat. *Může být chápáno jako zajímavý doplněk k jinému typu investic. (přelepka) Minusy: *Nemají průběžné výnosy a nezbývá než spekulovat s tím, že levně koupím a draze prodám, zpravidla je to ale »běh na dlouhou trať«. *Vyšší náklady spojené s uskladněním takových předmětů. *Složitější zpeněžení – může trvat delší čas, než se najde kupec. *Vyšší riziko kolísání ceny.

Vratislav Jůza radí: Co je nejvhodnější

1. Pro lidi ve věku 20 let: „Určitě bych doporučil doplňkové penzijní spoření alespoň na minimální částku pro získání státních podpor, tedy 300 Kč měsíčně (za každých 300 Kč je příspěvek 90 Kč). Pakliže by zbývaly další finanční prostředky, radil bych pravidelně investovat do globálních akciových fondů, které jsou na rozdíl od penzijního spoření likvidní (lze je snadno proměnit na peníze – poz. red.).“

2. Pro lidi ve věku 30 let: „Věk 30 let je ideální pro investování do nemovitostí na páku, tedy pomocí cizích zdrojů (hypotéky). Lze tak výrazně zvýšit zhodnocení vlastního kapitálu. Zvláště pokud je na splácení dostatek času, splátka je tudíž nízká a může ji pokrývat platba nájemného od nájemníka. Je třeba ovšem pamatovat na specifická rizika spojená s investováním do nemovitostí a mít vytvořené rezervy na splácení hypotéky, kdyby nám krátkodobě »vypadl« nájem. Do doplňkového penzijního spoření bych v tomto věku doporučil vkládat 500 až 1000 Kč měsíčně pro optimální získání státních podpor. Zbývající finanční prostředky bych radil směřovat do globálních akciových fondů.“

3. Pro lidi ve věku 40 let: „V tomto věku je nejvyšší čas pro koupi nemovitosti na hypotéku tak, aby byla ještě zajímavá návratnost vlastního kapitálu a nemuseli jsme více dotovat splátku hypotéky. Do doplňkového penzijního spoření bych čtyřicátníkům doporučil investovat 1000 až 3000 Kč měsíčně pro optimální získání státních podpor, případně daňových úlev. Zbývající finanční prostředky bych radil směřovat do globálních akciových fondů.“

4. Pro lidi ve věku nad 50 let: „Padesátníkům bych doporučoval investovat do doplňkového penzijního spoření 3000 Kč měsíčně pro optimální získání státních podpor a daňových úlev. Zbývající finanční prostředky by pak bylo vhodné směřovat do globálních akciových fondů, případně portfolia složeného i z nemovitostních a dluhopisových fondů.“

Anketa Aha!: Máte představu, jak vyjdete s důchodem? Spoříte si na něj?

Petr Dušák (42), živnostník, Jihlava: „Při současných vyhlídkách na důchod mám pochopitelně strach z jeho výše. Nyní mám před sebou ještě tři roky splácení hypotéky na byt. Pak jsem rozhodnut koupit další menší byt 2+1, který bych na důchod pronajímal, abych vůbec přežil.“

Iveta Cernsteinová (56 let), podnikatelka, Ostrava-Hrabůvka: „Mám důchodové spoření, životní pojištění, dá se říct, že mám všechno. Navíc ještě podnikám, z toho si také pečlivě spořím. Do důchodu mám vše více méně propočítáno, že bych měla v pohodě vyjít.“

Romana Bujáčková (52), vedoucí marketinku, Otrokovice: „Jaký budu mít důchod a jak s ním vyjdu, nevím, ale řeším to intenzivně. Předpokládám, že penze budou minimální a je na každém, aby se k tomu postavil a nespoléhal jen na stát. Já si platím důchodové připojištění již 10 let každý měsíc několik stovek.“

Klement Bastl (50), podlahář, Plzeň: „Představu, jak velký budu mít státní důchod, nemám. Zatím jsem se na stáří nijak nezajistil, nebylo z čeho. Ale bylo by dobré něco do důchodu mít. Tak budu muset začít šetřit, jako všichni ostatní. Jen na samotný důchod nemohu spoléhat.“

Božena Palivcová (59), lahůdkářka, Ústí nad Labem: „Nemohla jsem se zajistit, neboť jsem v 45 letech ovdověla, zamítli mi vdovský i sirotčí důchod a z peněz jsem s dvěma dětmi sotva vyžila. Uvažuji ale o brigádě, nějakém úklidu nebo vybalování zboží, abych si v důchodu, kam půjdu za 2 roky, přivydělala.“

Musíte vědět!

Stavební spoření v době nouze: Nejčastější otázky a odpovědi

Celý článek

.