Velká koronavirová statistika: Úmrtí podle států!
44 fotografií
Smrtící koronavirus? Opravdu? Počty zemřelých v Česku za prvních 14 týdnů roku podle statistik nijak zvlášť nevybočují z průměru, přestože si Covid-19 připsal už 317 obětí. To na běžnou sezonní chřipku umírá u nás pětkrát více lidí. Jenže neradujme se předčasně! Podle expertů čísla mohou ještě naskákat, pokud dorazí 2. vlna epidemie.
Česko si díky včasným a účinným opatřením vede více než dobře. Ke včerejšímu ránu na Covid-19 nebo v souvislosti s ním zemřelo 317 lidí. To nás s 0,24 úmrtí na jeden milion obyvatel řadí ke státům, které si s epidemií velmi dobře poradily.
Statistiky hlásí klid
Potvrzují to ostatně také týdenní data o počtu zemřelých Českého statistického úřadu. Ta evidují všechny případy úmrtí zatím jen za prvních 14 týdnů letošního roku, a neodrážejí tak ještě všechny zemřelé na koronavirus – první případ Česko zaznamenalo 22. března. Oproti stejným obdobím roku však nijak nevybočují. Každý týden umíralo v průměru přes 2,2 tisíce lidí.
Jako chřipka
V souvislosti s chřipkou přitom v Česku každoročně umírá na 1500 lidí. Na celém světě je to pak mezi čtvrt-a půlmilionem, k čemuž už se podle epidemiologa Romana Prymuly (56) Covid-19 přiblížil. „Celosvětově je na 400 tisíc mrtvých, takže je to na úrovni chřipky,“ řekl Prymula Aha!. Také soudí, že se u nás podařilo počty obětí koronaviru snížit díky včasným opatřením. Na bouchání šampusu je ale ještě brzo. „Pokud bude druhá vlna, tak to číslo (mrtvých – pozn. red.) bude jinde. Ale nevěřím, že by dosáhlo mnohatisícových hodnot jako jinde,“ dodal Prymula.
Co mají společného?
Covid-19 a chřipku spojuje ještě jedna věc. Totiž ta, že nikdy je nelze jednoznačně uvést jako příčinu úmrtí, a počty obětí tak nemusí být přesné. „K úmrtí totiž dochází obvykle na jinou primární příčinu (např. selhání srdce) a chřipka bývá na úmrtním listu uváděna jako druhotná příčina nebo ani uvedena být nemusí, a tedy ve výkazech se již neobjeví,“ uvádí Jan Kynčl z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Také v případě úmrtí na Covid-19 se oběti evidují tak, že zemřely buď přímo na tuto nemoc, nebo v souvislosti s ní.
Britové se ptají: Opravdu jsme nejhorší?
S téměř 37 tisíci oběťmi má 68milionová Velká Británie druhý nejvyšší počet mrtvých v souvislosti s Covid-19. Více lidí na tuto nemoc zemřelo jen v pětkrát početnějších Spojených státech, a to téměř 100 tisíc. Jenže Britové se ptají, opravdu jsme na tom tak špatně? Podle Jasona Okea z Univerzity v Oxfordu to tak být nemusí a záleží na mnoha proměnných. Zejména proto, že epidemie ještě nevymizela, a tak »sčítání mrtvých v 1. poločase« nelze považovat za směrodatné. Navíc v Británii se úmrtí počítají tak, že oběť byla pozitivně na koronavirus testována. V jiných zemích, například v Belgii, se započítávají i úmrtí s podezřením na Covid-19, čísla tam tak mohou být ještě vyšší. „Také musíme zohlednit velikost populace dané země, její hustotu, a také její věkové složení, což také může údaje významně ovlivnit,“ řekl deníku Daily Mail Oke s tím, že například Londýn či New York budou očividně epidemií více zasaženy než odlehlé oblasti kdesi v Norsku.
JAK COVID-19 ZABÍJÍ VE SVĚTĚ? Údaje najdete na fotografii uvnitř naší galerie.
Další aktuality najdete v titěné verzi Aha! 27.5.2020
44 fotografií
