Hroši v Ostravě přežijí
Jedna zoologická zahrada za druhou v Evropě končí s chovem hrochů. A důvod? Chov je nákladný a hroši jsou dlouhověká zvířata. V Ostravě se páreček těžkotonážním ale bát nemusí, dokonce může »pracovat« na přírůstku.
„Stále stojíme o mládě hrocha, proto jsme na konci loňského roku přivezli naší samici samce z Holandska. A doufáme, že se sblíží natolik, že budou mít mládě,“ řekla Aha! mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková. ZOO v Ostravě vede i evropskou plemennou knihu hrocha obojživelného. Proto pracovníci zahrady nejlépe vidí, jak hroši mizí z evropských zoo.
„Nadbytečných zvířat je v Evropě nyní kolem 25, nedávno ukončili chovy například ve Stuttgartu a Kronbergu v Německu, v polských Chořově a Gdaňsku,“ dodala Nováková. A nadbytečná zvířata může čekat krutý osud. „Nejlepším řešením by bylo simulovat hrochům přirozené podmínky, nechat je rozmnožit a poté část mláďat zabít a jejich maso použít na krmení. To ale kvůli legislativě či odporu zoo dělat nechtějí,“ řekl zoolog Jan Pluháček. Mládě hrocha v Ostravě však z takového osudu obavy mít nemusí. Pracovníci s rozšířením chovu počítají.
Domovem je Afrika
V evropských zoologických zahradách žije přes 200 hrochů obojživelných (Hippopotamus amphibius), jejich stavy ale klesají. Ve volné přírodě je jich kolem 120 000 kusů. Velký sudokopytník žije v Africe, na jih od Sahary. Hroší samec může vážit i přes tři tuny.
