Nárůst případů zákeřné hantavirózy: Za den přibrala 13 kilo!
Pacientů s krvácivou horečkou přibývá! Od léta loňského roku jich v Opavské nemocnici měli už šest. Nebezpečnou nemoc mohou přenášet hlodavci!
Jednou z nemocných je Marta Trlicová. Ta vstoupila před vánočními svátky do kotelny svého domu. Když v pasti uviděla chycenou myš, hned zabouchla dveře. Přesto se stačila nakazit. „Koncem roku se mi udělalo špatně a dostala jsem horečky, které stoupaly ke čtyřiceti stupňům. Jen jsem ležela, pila a nebyla schopna ničeho,“ prozradila. Ze dne na den prý kvůli zadržování moči přibrala 13 kg. Posléze naopak musela chodit na záchod každých 45 minut. Nakonec skončila na infekčním oddělení opavské nemocnice. „Lékaři řekli, že to vypadá, že u mě dochází k selhání ledvin,“ popsala nemoc žena s tím, že se bála o život a díky lékařům se podruhé narodila.
Odborníci varovali!
„Několikrát jsme na to upozorňovali, že se něco takového stane. Máme studie a statistiky, které dokazují, že přemnoží-li se jeden rok hraboši, dochází v dalším roce k nárůstu onemocnění, která přenášejí. Bohužel na ministerstvu životního prostředí naše odborná upozornění nebrali vážně a vysmívali se jim,“ uvedl prezident české agrární komory Zdeněk Jandejsek.
Podobná chřipce
Inkubační doba hantavirózy se pohybuje od jednoho až do tří týdnů. Příznaky nemoci jsou v úvodu podobné chřipce. Někdy infekce odezní, aniž by na člověku zanechala trvalé následky, jindy způsobí poškození krevních kapilár, krvácení, selhání ledvin.
Umí zabíjet
Hantaviróza byla poprvé popsána v 50. letech minulého století, kdy se jí v Koreji nakazily tisíce amerických vojáků. V Americe její virus poškozuje především plíce a onemocnění je v 50 procentech smrtelné. V Asii hantaviry poškozují ledviny s úmrtností deseti procent. „V Evropě je smrtelný průběh vzácný, ale řadě pacientů může nemoc způsobit trvalé následky,“ uvedl primář infekčního oddělení opavské nemocnice Petr Kümpel. Kümpel (na snímku).
