Zimní svátky začínají... Návrat světla i zrození nového boha
Zimní slunovrat letos nastane už zítra 22. prosince v 5.19 ráno a dny se od té chvíle začnou prodlužovat. I nám, kterým denní světlo nahrazuje umělé osvětlení, to většinou zvedne náladu. Pro naše předky to byl jeden z nejdůležitějších okamžiků a největších svátků roku.
Slunovrat býval mohutně oslavován jako zrození mladého boha, návrat Slunce. Meán Geimhridh (druidové nazývali tento svátek Alban Arthuan) – zimní slunovrat – byl symbolem boje slunce a temné síly, který probíhá celou zimu. Po něm začínají paprsky slunce vítězit. Symboliku »nového začátku« v sobě ostatně mají i křesťanské Vánoce. Na polích se o slunovratu zapalovaly ohně, lidé hlasitě »připíjeli na zdraví« obilí a ovocným stromům i dobytka. Na roh býka se věšel švestkový koláč a pak zvíře polévali pivem, dokud koláč neodhodí. Podle toho, kam koláč padl, odhadovali, jak bude příští rok úspěšný.
Co nás čeká a nemine...
Co je čeká, to zjišťovali naši předci moc rádi, i když výsledky věštby bývaly děsivé. Jak na to? Zkuste polozapomenuté tradice...
Lití olova
Malý kus olova roztavíme a pak vlijeme do nádoby se studenou vodou. Podle tvaru soudíme, co nás čeká. Tato tradice zpravidla nic děsivého nevěstí, protože se fantazii meze nekladou.
7 hrnků
Na stůl se postavilo dnem vzhůru sedm hrnků, z nichž šest něco skrývalo – prsten, svíčku, chléb, penízek, obrázek dítěte a růženec. Sedmý zůstal prázdný. Toho, kdo odkryl hrníček s prstýnkem, čekala svatba. Svíčka znamenala radost po celý rok, chléb štěstí, penízek dostatek financí, obrázek dítěte znamenal radostné očekávání, kdo objevil růženec, měl se zaslíbit církvi. Kdo odkryl prázdný, vypustil roční mizérii.
Skořápky
V méně strašidelné verzi se praví, že komu loďka ze skořápky vlašského ořechu pluje u kraje umyvadla, zůstane doma, komu ve středu, vydá se na cesty. No a co myslíte, že se stane tomu, komu se skořápka potopí? No, to si můžete domyslet. Stíny Opravdu hororovou zábavou je štědrovečerní sledování stínů. Ten, jehož stín je bez hlavy, do roka umře.
Čím ozdobit dům?
Pro Čechy jsou zimní svátky spojené hlavně se jmelím, ale rozhodně neuděláte chybu, když přidáte cesmínu a břečťan, tradiční vánoční byliny. Větvička cesmíny má zůstat v domě pro štěstí po celý rok.
Vánoční čarování
Rituál s devíti uzly a jmelím pro splnění přání Potřebujete: 9 větviček jmelí (zeleného a nejlépe darovaného), červenou stužku. Jak na to: Větvičky jmelí omotejte třikrát stužkou a pak začněte zavazovat uzly. Každý uzel znamená jedno přání. Soustřeďte se a při zavazování každého z uzlů si představujte splnění jednoho přání. Když jich zavážete všech devět, otýpku uchovejte na vhodném místě až do příštího slunovratu. Přání, na která jste mysleli, by se měla do něj splnit...
Sváteční oheň
*Oheň k oslavám slunovratu neoddělitelně patří, ostatně dřív bez něj nebylo možné zimu přežít.
*Keltové o Vánocích zapalovali Vánoční poleno. To muselo být buď ze stromu, který patřil vlastníkovi domu, nebo darem od přítele, nikdy ne z koupeného dříví.
*Poleno se přitáhlo do domu, ozdobilo břečťanem, polilo pivem nebo moštem a bylo slavnostně zapáleno. K jeho zapálení byl použit zbytek z loňského Vánočního polena. Hořet smí 12 dní, pak je obřadně uhašeno. Popel z vánočního polena byl považován za posvátný, žehnal půdě, část popela se vmíchávala i do jarního osiva.
*Obyvatelé městských bytů si asi s polenem moc nepohrají, a tak mohou posvátný oheň nahradit alespoň zapálenými svíčkami. Pokud chtějí dodržovat staré tradice, mohou třeba navštívit rodinu a přátele a obdarovat je jablky ozdobeným hřebíčkem. Košík by měl být vyložený slámou a chvojím, aby jablka přinesla do domu štěstí.
