Krádež století: Co víme, a co ne!
6 fotografií
Naděje, že německá policie dopadne pachatele pondělní loupeže šperků z drážďanské klenotnice, se každou hodinou ztenčuje. Zloději totiž dle všeho byli profesionálové, kteří měli promyšlený každý krok a zametli po sobě veškeré stopy. Co vlastně o »krádeži století« víme, a co zůstává záhadou? Aha! přináší odpovědi na šest zásadních otázek.
* Proč je muzeum tak bídně zabezpečeno?
Bezpečnostní šéf muzea Michael John je hájí s tím, že ročně je na zabezpečení Rezidenčního zámku vynaloženo přes 200 milionů Kč. Jedním dechem však přiznává, že alarm sice fungoval, ovšem se zpožděním, a bezpečnostní sklo ve vitríně nebylo kvalitní. „Měli jsme za to, že by do něj člověk musel bít sekyrou čtvrt hodiny, aby ho poškodil. Zlodějům ale stačilo jen pár vteřin. To, co nám dodavatel vitríny sliboval, nedodržel,“ postěžoval si.
* Proč ochranka nezasáhla?
V drážďanské klenotnici je uplatňován stejný princip jako ve všech muzeích na světě – ochranka dohlíží, ale nezasahuje. „Stráže nejsou žádní trénovaní bitkaři. Navíc viděli, jak brutálně si zloději počínají při rozbíjení vitríny. Proč by si hráli na hrdiny? Lidské životy jsou přece na prvním místě. Povinností stráží je zavolat policii, což udělali,“ prohlásil šéf speciálně zřízeného kriminalistického týmu Epoleta Olaf Richter.
* Proč jsou záběry z kamer tak nekvalitní?
Bezpečnostní kamera potřebuje pro hodnotný záběr světlo, v síni však byla tma. Nikoliv kvůli předcházejícímu požáru elektrického rozvaděče u Augustova mostu, tím údajně pachatelé vyřadili »pouze« pouliční osvětlení v části města kolem muzea. „Světlo v budově vypnuli stráže,“ vysvětlila šéfka saských státních sbírek Marion Ackermannová. „Bylo to jejich okamžité a dobré rozhodnutí. Díky tmě měli zloději ztížené podmínky, za úplného světla by nejspíš vzali více předmětů,“ dodala.
* Jak mohli pachatelé nerušeně přeřezat okenní mříž?
Tím, že požárem rozvodny vyřadili veřejné osvětlení, se pachatelé k budově dostali zcela nepozorovaně. Hlavně však využili toho, že na nedalekém Augustově mostě probíhají i nad ránem stavební práce – místní obyvatelé tak podle policie měli za to, že hluk úhlové brusky, kterou přeřezávali mříže v okně, pochází právě odtamtud.
* Zanechali po sobě pachatelé stopy? Zdá se, že vůbec žádné.
Zdá se, že vůbec žádné. „Celé to působí dojmem, že pachatelé byli profesionálové. Přesně věděli, co dělají, bylo to jako v hollywoodském filmu,“ uvedl ředitel muzea Dirk Syndram a dodal, že zloději místo činu postříkali hasicím přístrojem – tím po sobě dokonale zametli stopy. „Prášek byl nalezen na několika špercích, které v sále nechali,“ prozradil kriminalista Richter. Teď se zkoumá, zda třeba neponičil vzácný náhrdelník ze 177 saských perel.
* Mají policisté vůbec něco »v ruce«?
Posbírali už přes 200 svědeckých výpovědí, necelou polovinu prověřují jako potenciálně relevantní. A už je potvrzeno, že Audi 6 nalezené po krádeži vypálené v podzemních garážích skutečně patřilo pachatelům. Byly v něm totiž nástroje použité při loupeži – dle všeho však bez otisků. A další stopy? Všehovšudy žádné...
Drážďany o poklad přišly už v roce 1977
U místních pamětníků ožily vzpomínky na dobu hluboké totality. Drážďanské městské muzeum se totiž 20. září 1977 stalo terčem jedné z největších krádeží v historii NDR. Během otevíracích hodin a za přítomnosti desítek návštěvníků tu neznámí pachatelé nožíkem otevřeli vitrínu s tzv. Sofiiným pokladem. Počkali si, až bezpečnostní kamera zamíří na jinou část sálu a sebrali 57 šperků v hodnotě asi 65 milionů Kč! Zloděje se nikdy nepodařilo vypátrat – na rozdíl od většiny cenností: 38 se jich v roce 1999 objevilo u jistého šperkaře v Oslu. Během let pak »vyplavaly« další tři, přičemž všechny byly vráceny do muzea. Dodnes jich však 16 chybí.
Protřelý zlodějský »král«: Loupili na zakázku
Američan Larry Lawton (58) dnes dělá policejního konzultanta, proslavil se však jako mimořádně zdatný zloděj šperků. I on je přesvědčen, že drážďanští zloději byli experti. „Přímo mistři! Znali i ty nejmenší detaily, šli najisto a akci zvládli bleskově,“ myslí si chlapík, který si odseděl 12 let za více než 30 vloupaček do muzeí, galerií či zlatnictví a v USA mu svého času přezdívali »král zlodějů«. Podle něj byla loupež na zakázku. „Od kupujícího vždy všechno začíná. Jedna možnost je, že šlo o zámožného podivína, který se teď cennostmi těší ve svém tajném sejfu. Pravděpodobnější varianta je tzv. vyprání šperků. Když se kouknu na to, co zmizelo v Drážďanech, vidím diamanty. Je snadné podobné náhrdelníky nebo brož rozmontovat a drahé kameny prodat samostatně,“ dodává.
Ceremoniální kord s pochvou (1782-89)
Délka: 96 cm (pochva 82 cm),váha 553 g
Devět větších a 770 menších diamantů, 132 zlacených růží, zlato, stříbro, ocel, pergamen na dřevě, samet.
Krádež v drážďanské klenotnici: Uloupili 25 miliard... S pilníkem a sekerou!
Celý článek6 fotografií
