Poradce »rudých« premiérů Oskar Krejčí: Chtěl jsem zahrát »kartu« Adamce | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Poradce »rudých« premiérů Oskar Krejčí: Chtěl jsem zahrát »kartu« Adamce

Oskar Krejčí
Oskar Krejčí (wikipedia.org)

Když se bortil komunismus, sehrál v listopadových jednáních klíčovou roli. Ale na »rudé« straně barikády. Poradce posledních dvou socialistických premiérů Oskar Krejčí (71) zavzpomínal na rokování s Václavem Havlem (†75) i na to, kdo byl podle něj nejdůležitější personou sametové revoluce.

Byl jste poradcem dvou předsedů vlád, Ladislava Adamce a Mariána Čalfy. Který z nich zvládl realitu měnící se země lépe?
„To se nedá srovnávat, každý stál před jinými úkoly. Pokud jde o převod moci bez toho, aby tekla krev, tak tady byl Čalfa v pozadí. Neměl pravomoci jako Ladislav Adamec, který to zvládl brilantně. A pokud jde o to naučit disidenty vládnout, to zvládl zase perfektně Marián Čalfa. Byl v tomto smyslu nenahraditelný. Každý z nich měl svoji specifickou úlohu.“

Na kterého z nich vy osobně vzpomínáte raději?
„Sblížil jsem se hodně s Ladislavem Adamcem, ale nutno říci, že hlavně až po listopadu. Už před sametovou revolucí jsme si však politicky dobře rozuměli. Nechával mi prostor na moje partyzánské akce, kryl mi záda, tak jako já jemu. To je ale povinností poradce. A prožili jsme spolu velká dramata. S Mariánem Čalfou už to byla klidnější doba.“

A v čem byla ta vaše klíčová role?
„Zlomový okamžik nastal asi 19. listopadu, kdy mi volali Michal Horáček a Michael Kocáb a ptali se, jestli mohou jet za Adamcem. Řekl jsem jim ne, protože poradce musí říct ne, aby chránil svého šéfa v případě chybného rozhodnutí. Hned jsem ale volal Adamcovi a na jeho otázku jsem odpověděl, ať je přijme. A v ten moment se to začalo lámat.“

To z historie víme, ale proč?
„Když si představíte centrum budoucího Občanského fóra, tedy Václava Havla a jeho okolí, oni v té chvíli nevěděli, jestli se mají orientovat na Adamce, nebo na někoho na Ústředním výboru strany, v armádě nebo na vnitru. V ten okamžik, kdy Adamec hbitě přijal Kocába a Horáčka, se ukázalo, že tato linie kontaktu je pro budoucí Občanské fórum rozhodující. I pro Strakovku to byl zlom. Adamec se s těmi dvěma sešel dopoledne, odpoledne svolal poradu a připravoval prohlášení vlády a mimořádné zasedání vlády.“

Proč se mimochodem Havel nesměl účastnit toho prvního jednání?
„Směl, nesměl. Dohoda zněla, že se jednat bude bez něj. Přivezli ho překvapivě okamžitě hned na tu první. A to nejde takhle rychle dělat zlomy. Musejí se odpracovat postupně. Nemohl jsem to rozhodnout, šel jsem za Adamcem společně s Kocábem a řekl jsem mu, že přijel i Havel. Na to odvětil, že by mu to strana neodpustila (kdyby ho přijal, pozn. red.). Pochopil jsem a šel dolů říct, že ne.“

Proč by mu to strana neodpustila?
„Byli jsme před zasedáním Ústředního výboru a už to, že se setkal s delegací disentu a představitelů Občanského fóra bez Havla byl velký problém pro některé členy. Adamec byl funkcí závislý na rozhodnutí ÚV. Představa o okamžitém jednání s Havlem byla uspěchaná. Řekl jsem mu, že nahoru se chodí po dvou schodech, ne po osmi. Mimochodem: Václav Havel to pochopil.“



Jak ta jednání prožíval Adamec? Byl po nich vyčerpaný? Zhroucený?
Mluvili jste spolu o tom? „Ne, naopak. Myslím, že se cítil jako ryba ve vodě. On byl mužem dialogu, jen nebyl vycvičený. To ale nebyl v té době nikdo. Řekl bych, že ho to dokonce bavilo, ale udělali jsme hrubou chybu. My v tomto případě znamená především já.“

Jakou?
„Ta jednání měla být veřejná, protože jen tak by se ukázalo, že Adamcovi dialog nevadí, že ho zvládá. Byl mnohem rozvážnější než na té osudné Letné, ale to už se poté nedalo nikdy dokázat.“

Kde vznikla myšlenka, že by Adamec, nikoliv Havel, měl na Hradě vystřídat Husáka?
„To je velmi citlivá otázka. V pamětech, které chystá Michael Kocáb, to je velmi dobře popsáno. Řekl bych, že v tomto byl (Kocáb, pozn. red.) dál než já. I proto, že s Adamcem jednal na téma prezidentství samostatně na schůzce, o které jsem nevěděl. A souboj mezi Adamcem a Havlem, nebo mezi mnou a Kocábem, kdo bude prezident, sehrál Kocáb brilantně. Na druhé straně ještě když Federální shromáždění souhlasilo s tím, že bude Havel prezidentem, komunističtí poslanci dostali pokyn od vedení strany, v jehož čele byl Adamec. Pravděpodobně se domníval, že se svobodnými parlamentními volbami ukončí Havel svoje prezidentství, jak veřejně přislíbil. A počítal s tím, že ve svobodných prezidentských volbách by pak mohl zabodovat. Jenže jak víme, Havel už žádnou rezignaci nepodal.“

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním tištěném vydání deníku Aha!

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.