Katedrála svatého Víta: Včera se tady národ rozloučil s Karlem Gottem. Co vše tu najdete?
Symbol české státnosti, ochrana, jistota i autorita nad námi, skvost gotické architektury, určující panoráma Prahy, tak vnímáme katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Tady leží čeští králové a tady se mj. korunují hlavy státu a také celebrují zádušní mše výjimečných osobností.
Češi tu mají uchovány korunovační klenoty, najdete tu lebku svatého Václava, Vojtěcha i Ludmily a jiné relikvie světců (od ruky po čelist, mimochodem největším sběratelem těchto fetišů byl Karel IV.), dále 21 kaplí po obvodu chrámu. Na novogotické dostavbě katedrály např. pracoval jako kameník pozdější československý prezident Antonín Zápotocký.
Pohřby, svatby, korunovace
Ač ateista, inauguraci si tady odbyl Klement Gottwald, dělnický prezident, který měl o pár metrů dál ve Vladislavském sále později funus, pak ho nabalzamovali a položili do mauzolea na Vítkově, kde se jim ale také úspěšně rozpadl.
Mše se tady sloužila za Václava Havla a včera se dostalo té výsady i Karlu Gottovi, který se také stal symbolem. Posledním státníkem, který tu měl před Havlem pohřeb, byl císař a poslední korunovaný český král František I. Dobrotivý v roce 1875. Ženil se tu ale tenista Radek Štěpánek nebo hokejista Petr Nedvěd. Tady je energie, genius loci, turisté zaklánějí hlavy, aby viděli až nahoru.
Život na věži
Je to výška, považte, že tam nahoře ještě v roce 1890 bydlel strážný, který měl ohlašovat požáry. Nahoru kladkou tahal jídlo, otop a dolů vykonanou potřebu ve kbelících. Věžník přitom každou čtvrthodinu obešel ochoz a obhlédl město, kdyby hořelo, vyvěsí vlajku, zaduje a rozhoupe jeden ze zvonů.
Tenhle kostel vždy nevypadal tak majestátně jako dnes. Průčelí se dvěma věžemi bylo dokončeno až v roce 1929 a renesanční nejvyšší věž (jižní) na boku také vypadala jinak. Vlastně lze říct, že se chrám stavěl přes 585 let.
Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!
