Notre-Dame sfoukne i vítr!

Statika gotických katedrál nespočívá jen ve zdech, které po požáru dál stojí – byť žárem a prudkým ochlazováním také trpěly. Středověcí stavitelé vytvořili důmyslný opěrný systém, tíhu všeho toho kamene nesou vedle zdí také klenby a opěrné oblouky a pilíře. Jenže v uceleném systému teď je řada slabých míst. „Část té struktury byla zničena – zřítila se střecha, zmizela část klenby,“ řekl agentuře AFP Paolo Vannucci, profesor univerzity ve Versaille, který před pár lety zkoumal Notre-Dame co do rizika požárů. Svou vahou ke stabilitě přispívala i vysoká vížka nad křížením lodí, která se v plamenech zřítila. „Odolnost vůči větru klesla o šedesát procent,“ vypočítal Vannucci po požáru. 

Zatímco předtím by stavba odolala i průměrně silnému hurikánu (220 km/h), teď ji může ohrozit i silnější bouře, tedy vítr nad 90 km/h (neboli 10. stupeň Beaufortovy stupnice). Podle statistik takto v Paříži fouká obvykle jednou za rok, je proto nutné poškozený chrám co nejrychleji ochránit a vyztužit. Až pak může následovat vlastní rekonstrukce.
„Zdi se musejí posílit, žebrová klenba přebudovat, aby se mohla nahradit střecha, která také hraje důležitou strukturální roli v konstrukci budovy,“ píše na serveru The Art Newspaper Francesco Bandarin, architekt a donedávna zástupce ředitele UNESCO pro kulturu. „Vláda by měla dbát na to, aby se rekonstruoval celý systém dohromady.“

Příležitost pro vědce
Když už je katedrála tak »rozvrtaná«, aspoň toho využijí vědci – prozkoumají katedrálu do hloubky, jaká by za normálních okolností nebyla možná. Zvláštního úkolu se tak zhostí padesátka archeologů, historiků, antropologů, klimatologů i fyziků, podrobně zanalyzují zejména historické materiály a stavební techniky.

Ničivý požár Notre-Dame. Záběry padající věže i propadající se střechy: