Důchodová komise se shodla na reformě: Češi, musíte si spořit!
Jak asi budou vypadat důchody v příštích letech? Česká společnost stárne a současný systém je neudržitelný. Nutná je reforma a důchodová komise se včera shodla na tom, jak by mohla vypadat. Jedna část důchodu by se solidárně platila z rozpočtu a druhá z pojistného, tedy podle zásluh.
Revizi penzijního systému chystá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (38, ČSSD) se svým týmem a novinka by se mohla dotknout už lidí, kteří půjdou do důchodu kolem roku 2030. Tedy »Husákových dětí« narozených v 70. letech. Komise pro spravedlivé důchody se včera shodla na tom, že začne pracovat na modelu, kdy se nynější průběžný pilíř rozdělí na nultý a první. „Solidární složka by měla být hrazena ze státního rozpočtu, první pilíř jako zásluhová složka (ta se odvíjí od předchozího výdělku – pozn. red.) by měl být hrazen z průběžného systému placení pojistného,“ uvedla šéfka komise Danuše Nerudová.
Motivace ke spoření
Podle ní by toto rozdělení umožnilo „zahájit diskusi o nastavení částky minimálního důchodu“ a zjednodušit výpočet penze. Cíl je ale jasný: donutit lidi si na důchod spořit. „Pokud bude mladá generace vědět, kolik ze zásluhového systému – plus solidární složka – bude součástí jejich důchodu, kolik bude činit jejich měsíční důchod, tak je to potom motivace spořit si,“ míní Nerudová. Solidární část by podle ní mohla být například ve výši 6 tisíc až 10 tisíc korun a podle této sumy se by pak počítala zásluhová složka.
Česko nyní z průběžného systému kryje 80 procent výdajů na důchody, což je v EU jeden z nejvyšších podílů, a 20 procent doplácí stát. Jestli se ale nový model penzijního systému nakonec prosadí v praxi, to bude záviset na vůli politiků.
Beze změn přijde bída
Jak na tom bude v budoucnu Česko ohledně důchodů, se snažila ukázat ve své studii poradenská společnost Deloitte. Podle ní je náš systém do budoucna sice udržitelný, ale mělo by to pro další generace neblahé následky už v roce 2070. Jde o to, že za současných podmínek by budoucím penzistům klesla jejich životní úroveň na čtvrtinu, jakmile by odešli do důchodu. Lidsky řečeno by jejich průměrný měsíční příjem spadl na 25 procent toho, co vydělávali před penzí. Dnes je to asi 40 procent. „Navzdory tomuto poklesu poměru by si současná podoba systému zachovala kupní sílu důchodů, neboť jsou valorizovány o inflaci a polovinu růstu reálných mezd,“ tvrdí hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Víc platit, nebo déle dřít?
Pokud by se vlády v Česku rozhodly držet poměr mezi průměrnou mzdou a důchodem na současných 40 procentech, znamenalo by to ohromné náklady pro státní kasu. Stoupá totiž počet penzistů a zároveň ubývá lidí, kteří jsou v produktivním věku, a tedy živí stát na daních. Růst nákladů by ale znamenal pro systém propad do mnohamiliardových deficitů, které by byly dlouhodobě neudržitelné. Řešením by podle ekonoma Delloitte Václava Franče bylo zvednout sazby důchodového pojištění. „Zdanění práce je v Česku již dnes jedno z nejvyšších v celé EU, proto je tato možnost nereálná. Další možností by pak bylo zvednout věk odchodu do důchodu na 69 let. To však hraničí s fyzickými limity člověka,“ dodal Franče.
Víte, že...
...průměrný důchod v Česku byl letos 13 319 korun?
