Dnes je to 70 let od smrti dobrodruha Jana Eskyma Welzla (†80): Prožil desítky let v zemi věčného ledu jako náčelník
Cestovatel, dobrodruh, polárník, vynálezce... Tím vším byl Jan Eskymo Welzl (†80), který se zapsal do povědomí všech Čechů také coby eskymácký náčelník. Právě dnes je to 70 let, co tento dobrodruh a pábitel v Kanadě zemřel.
Měl se živit jako zámečník, to ho ale nelákalo. V roce 1893 se 25letý zámečnický učeň Welzl po smrti svých rodičů vydal z rodného Zábřehu na Moravě na cestu kolem světa.
»Jen« –50 stupňů
Český dobrodruh se plavil se po mořích a dokonce se nechal naverbovat i na stavbu transsibiřské železnice. Tam se rozhodl, že projde napříč Sibiří. I přesto, že se vůbec nevyznal v mapách, putoval pěšky přes Jakutsk, Verchojansk a Nižněkolymsk na Novosibiřské ostrovy. „Cesta nebyla krutá, protože teploměr nenaměřil víc než 50 stupňů pod nulou,“ napsal později.
Život s Eskymáky
V té chvíli ještě netušil, že na Novosibiřských ostrovech stráví 26 let. Živil se rybolovem, prodával kůže i zásoby pro další polárníky, lodníkům nabízel uhlí do parních kotlů. Na své velrybářské lodi rozvážel zboží od Aljašky až daleko na severní Sibiř. Stal se de facto domorodcem a byl tak úspěšný, že ho v roce 1903 zvolili náčelníkem a nejvyšším soudcem na Novosibiřských ostrovech. Místní ho znali pod přezdívkou Bear Eater, neboli Pojídač medvědů.
Ztroskotání a vyhoštění
V roce 1924 Welzlova loď narazila u pobřeží Aljašky na pevninu. Americký soud krátce poté podezřelého bělocha, který se odvolával na neexistující rakousko-uherskou monarchii, vypověděl z USA. Welzl se usadil v Hamburku a do svého rodného Zábřehu se vrátil v roce 1928.
Inspiroval i Čapka
Osobnost Jana Eskymo Welzla se stala údajně předlohou spisovateli Karlu Čapkovi k tomu, že do svého slavného románu Válka s mloky napsal postavu kapitána Van Tocha. Někteří Welzlovi obdivovatelé pokládají Eskyma za druhého Járu Cimrmana. Ten ovšem na rozdíl od Welzla nikdy nežil.
+ foto čapek
Znamenitý vypravěč
V době, kdy byl v Hamburku, oslovil Eskymo novináře Rudolfa Těsnohlídka, a ten napsal podle vyprávění dobrodruha první knihu nazvanou Eskymo Welzl. Další Eskymovy zážitky převedli do knižní podoby Bedřich Golombka a Edvard Valenta. Vznikly tak publikace Po stopách polárních pokladů, Ledové povídky, či Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě. Ta nejznámější, Třicet let na Zlatém severu, vyšla v řadě evropských zemí, v Americe i Japonsku a zajistila Welzlovi světový ohlas.
Zemřel v Kanadě
Za peníze z prodaných knih se chtěl Eskymo vrátit na Novosibiřské ostrovy. Peněz ale nebylo tolik, a tak předčasně zakotvil v kanadském Dawsonu, kde také 19. září 1948 zemřel.