Půda ukrývala téměř sto let staré vysvědčení. Hana Moravcová (43) z Jeníkovic: Známku výborně žáci neznali!

Prázdniny se chýlí ke konci, za týden už budou děti sedět opět v lavicích. S vědomostmi, které začnou získávat, bude souviset i boj o co nejlepší známky. Věděli jste, že žáci prvního stupně v minulosti neznali jedničku, hodnocení »výborně«? Dokládá to téměř 100 let staré vysvědčení, které objevila na půdě Hana Moravcová (43) z Jeníkovic na Hradecku.
Na starý dokument narazila doma při úklidu půdy rekonstruovaného objektu. Z hromady harampádí vytáhla »propouštěcí vysvědčení« z obecné (dnešní základní) školy z let 1928/29, které tu zůstalo asi po předešlých obyvatelích. Při prvním pohledu na něj její pozornost upoutalo jméno Václav Havel. Na dalším řádku ji ale uklidnilo zjištění, že jde o exprezidentova jmenovce, rodáka z Výravy, který by 23. srpna oslavil 103. narozeniny.
„Přijít s takovým vysvědčením na konci základky domů dnes, asi by rodiče nebyli rádi. Žák měl plno trojek. Na druhou stranu to tehdy asi bylo vše těžší a byla větší přísnost,“ řekla Moravcová. „Bohužel nevím, zda jsou nějací žijící příbuzní, kteří by o vysvědčení měli zájem. Určitě se ho ale budu snažit uchovat pro další generace,“ dodala nálezkyně.
Při podrobnějším zkoumání starého vysvědčení ji zaujal seznam tehdejších předmětů, zvlášť klasifikovaná pilnost a vnější úhlednost písma anebo to, že ve stupnici známek nenašla dnešní nejlepší klasifikaci výborně. Když měl tak někdo jedničku, zapsal mu kantor: velmi dobrý.
Tři druhy vysvědčení
Dříve dostávaly děti vysvědčení až na úplném konci školní docházky, přičemž existovaly tři typy vysvědčení. Propouštěcí obdrželi žáci, kteří dosáhli 14 let a zároveň měli postačující znalosti, vysvědčení na odchodnou bylo pro děti, které sice dosáhly věku pro opuštění školy, ale nezískali potřebné školní znalosti a byly posuzovány dále nevzdělatelnými, a frekventační si odnášeli absolventi obecných škol, kteří šli na střední.
Jinak na obecné, jinak na měšťance
V době první republiky bylo hodnocení pětistupňové jako nyní, ale jednotlivé stupně byly dány odlišně pro obecné školy a pro měšťanské. Zatímco na první jmenované se prospěch posuzoval hodnocením velmi dobrý, dobrý, dostatečný, sotva dostatečný až nedostatečný, na měšťance bylo dnes známé klasifikování výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný a nedostatečný. Tato úprava platila až do roku 1937, kdy došlo k sjednocení. Známkování mravů, pilnosti a vnější úpravy písemných prací měly obě školy stejné.
Přírodozpyt? Dnes chemie a fyzika
Za první republiky patřily mezi předně hodnocené předměty náboženství, čtení a psaní a důležitosti dosahovaly i známky z mravů a pilnosti. Za zmínku stojí dnes už neznámý předmět přírodozpyt, v němž se probíralo učivo dnešní fyziky a chemie. Přírodozpyt se vyučoval až do roku 1948.