1918 až 2018: Stoleté srovnání vážných nemocí! NA CO NEJČASTĚJI UMÍRAJÍ ČEŠI! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

1918 až 2018: Stoleté srovnání vážných nemocí! NA CO NEJČASTĚJI UMÍRAJÍ ČEŠI!

1918 Pandemie španěské chřipky vybíjela celou Evropu.
1918 Pandemie španěské chřipky vybíjela celou Evropu. (Foto ČTK, Profimedia)

Před 100 lety se umíralo hlavně na tuberkulózu, chřipku a zápaly plic, nyní nás zabíjí hlavně onemocnění srdce a cév. Jak se lišilo zdravotnictví v době vzniku Československa od toho současného?

V 19. století se na zdraví obyvatel začalo více dbát i v Rakousku- -Uhersku. Nová hygienická opatření ve městech, jako budování kanalizace či vodovodů a budování nemocnic, začala bránit propukání epidemií infekčních nemocí, jako cholera, neštovice či tyfus. Vědci objevili význam dezinfekce a začaly se objevovat první moderní vakcíny. Zlepšovalo se také povědomí o hygieně a prevenci chorob.

75 tisíc mrtvých
Do toho ale zasáhla první světová válka a mezi obyvatelstvem se opět začaly šířit nemoci. V roce 1918 podlehlo podle statistik tuberkulóze přes 34 tisíc lidí, chřipce téměř 27 tisíc a zápalům plic přes 26 tisíc lidí. Epidemii španělské chřipky podlehlo v letech 1918 až 1920 asi 44 000 až 75 000 lidí na území českých zemí.

Změna problémů
Největší současný zabiják jsou choroby srdce. Tehdy byly mezi smrtelnými nemocemi na čtvrtém místě, rakovina až na sedmém. To se začalo brzy měnit. Už v roce 1937 tehdejší zdravotnická ročenka uvádí nemoci cévního ústrojí jako nejčastější příčinu přirozené smrti po stáří. Tuberkulóza byla v té době druhá, v roce 1948 už třeZměna problémů Největší současný zabiják jsou choroby srdce. Tehdy byly mezi smrtelnými nemocemi na čtvrtém místě, rakovina až na sedmém. To se začalo brzy měnit. Už v roce 1937 tehdejší zdravotnická ročenka uvádí nemoci cévního ústrojí jako nejčastější příčinu přirozené smrti po stáří. Tuberkulóza byla v té době druhá, v roce 1948 už třetí a o deset let později klesla až na šesté místo. Rakovina v roce 1937 byla šestou nejčastější příčinou úmrtí, už v roce 1948 byla na současném druhém místě.



Infarkt a rakovina
V současnosti téměř polovina Čechů zemře na nemoci oběhové soustavy, tedy například na infarkt či selhání srdce. Je to 52 tisíc lidí. Čtvrtina pak podlehne nádorům. Rakovina každý rok v Česku zabije přibližně 27 tisíc lidí.

Lékaři odcházeli
Zdravotnictví ve vznikajícím státu se muselo také popasovat s různou úrovní vyspělosti péče na svém území. „Dostupnost zdravotní péče se zvyšovala. Součástí nového soustátí se stalo Slovensko s podstatně méně rozvinutou sítí nemocnic a Podkarpatská Ukrajina, která na tom byla ještě daleko hůře. Částečně ČSR řešila situaci tím, že tam odcházeli čeští a slovenští lékaři,“ vysvětlil vedoucí Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Karel Černý. Nyní je trend do určité míry opačný. České lékaře, kteří se nechali zlákat na lepší platy a podmínky do Německa či Rakouska, u nás nahrazují jejich kolegové z Východu.

Tubera zmizela
Proti tuberkulóze se u nás plošně očkovalo od roku 1953. Ještě v roce 1958 bylo zaznamenáno přes 29 tisíc případů, v roce 1979 jich bylo kolem 400, o deset let později 1560 a loni necelých 500, přestože očkování bylo před několika lety zrušeno. V současné době tvoří asi třetinu nemocných cizinci.

Pojišťění už tehdy
Už od roku 1888 bylo v tehdejším Rakousku- Uhersku zdravotní pojištění. Povinné bylo pro zaměstnance průmyslu, živností a obchodu. Platilo i pro rodinu pojištěného. Systém přijalo i Československo, byla v něm zhruba polovina obyvatelstva. Pojistné platili napůl zaměstnanec a zaměstnavatel, tvořilo asi šest procent průměrné mzdy. U státních zaměstnanců, četníků a učitelů to bylo kolem dvou procent. V současné době tvoří 13,5 procenta, třetinu platí zaměstnanec, zbytek zaměstnavatel.

Rozdíly stále trvají
Rozdíly ve vyspělosti zdravotní péče v Čechách a na Slovensku, které panovaly v roce 1918, jsou na populacích vidět dodnes. V letech 1929 až 1932 se muži v českých zemích dožívali 51,9 roku a ženy 55,2 roku, na Slovensku to bylo 48,9 a 50,9 roku. Podobné to bylo také v letech 1949 až 1951. I v současné době rozdíl přetrvává, v roce 2015 umírali Češi průměrně v 79,47 roku a Slováci v 77,21 roku.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.