Lidské kostry, mamuti i Věstonická venuše: Po stopách Kopčema a Veverčáka

Jako za dob pravěku
Stavba za téměř sto milionů korun byla otevřena před rokem. Zpočátku někteří kritizovali nezvyklý betonový komplex, jenž prý narušuje krajinný ráz. Dnes se archeopark řadí se mezi nejmodernější muzea ve střední Evropě. „Nejdřív jsme viděli film o vykopávkách. Pak nás to při prohlídce úplně vtáhlo do doby lovců mamutů. Nic podobného jsem nikdy předtím neviděl,“ řekl Aha! nadšený Matyáš Vrkoč (10) z Tábora.

Muzeum je v zemi
Architekti navrhli stavbu tak, aby návštěvníkům připomínala jeskynní prostory, v nichž lovci mamutů žili. Je zakomponována do podzemí, nad terénem vystupují pouze věže s bočními okny. Ty evokují slabé světlo, jež do jeskyní dopadalo. Uvnitř jsou i průhledy, které nabízí výhled na zříceninu Dívčí hrady na Pálavě a na vodní nádrž Nové Mlýny.

Sbírá ocenění
Po ceně Stavba roku 2016 zabodoval Archeopark Pavlov v prestižní národní soutěži Gloria musealis a získal druhé místo za počin roku. Podle expertů jde o souhru světově významné lokality, vystavovaných sbírek i unikátního architektonického řešení.

Lokalita není náhodná
Archeopark na úbočí Pálavských vrchů leží v lokalitě celosvětově proslavené archeologickými vzácnostmi. Nedaleko byla nalezena nejstarší socha z pálené hlíny na světě Věstonická venuše. Její věrná kopie je spolu s dalšími artefakty součástí expozice. Lokalita Pavlov I byla v roce 2010 prohlášena národní kulturní památkou.

Srdce archeoparku
Je podle odborníků skoro 30 tisíc let starý nález mamutích ostatků, které archeologové v této lokalitě objevili při zahájení výstavby archeoparku v roce 2014. Historická »skládka« zůstala na místě v původní podobě a ukazuje prostřednictvím multimediálních technologií nalezené kosti prehistorických zvířat.

Záhadný hrob
Největší zájem návštěvníků budí hrob tří mladých lovců z doby paleolitu. Archeologové ho objevili čtyři kilometry od Pavlova. Kostry uložili v expozici do polohy, v jaké byly nalezeny. Proč jedna z nich leží na boku a překrývá rukou druhého člověka, je záhada, kterou se odborníkům zatím nepodařilo rozluštit.

Mulitmediální expozice
Expozice v muzeu přibližují život pravěkých lidí pomocí multimediálních show – videomapingů. Díky moderním technologiím vidí návštěvníci místo v takovém stavu, v jakém je pravěcí lidé zanechali před desítkami tisíc let a současně se mohou přenést do jejich každodenního života.

První mapa?
Jedním z nejstarších nálezů umění pravěkých lovců je mamutí kel zdobený rytinou, který byl objeven u Pavlova v roce 1962. Je starý asi 25 tisíc let. Podle některých odborníků jde o abstraktní výtvor, podle jiných o nákres krajiny v okolí tábořiště u Pavlova. Pokud by tomu tak bylo, jde o nejstarší mapu na světě.

Kdo byli lovci mamutů
Žili před 30 tisíci lety ve velké části Evropy. Tato kultura zvaná Gravettien či Pavlovien (podle Pavlova) se specializovala na lov mamutů. Lidé žili v tlupách a Pavlov bylo jedno z míst, kam se pravidelně vraceli. Z ulovených zvířat dokázali zpracovat nejen maso, ale kosti, kůži i tuk. Lovce mamutů zpopularizoval ve své stejnojmenné knize o osudech Kopčema Veverčáka Eduard Štorch. Do povědomí veřejnosti se dostali i díky filmové trilogii Osada havranů, Na veliké řece a Volání rodu, kde jsou hlavními hrdina zase Havranpírko a Sokol.

Kde a za kolik?
Kde: Archeopark Pavlov, 23. dubna 264
Za kolik: Dospělí 90 Kč, děti od 6 do 15 let 45 Kč, rodiny 200 Kč
Kdy: Od úterý do neděle od 9 do 17 hod., v červenci a srpnu od pondělí do neděle od 9 do 18 hod.