Neviditelný inkoust v listech z koncentráků: Dopisy psali vězni močí!
Jaká zvěrstva byla páchána ve vyhlazovacích táborech, si lze jen těžko představit. Dopisy, které psali vězni svým rodinám, byly přísně kontrolovány – pokud ovšem nebyly psané neviditelným inkoustem, přesněji řečeno močí!
Polka Krystyna Czyz-Wilgat byla vězněna v převážně ženském koncentračním táboře Ravensbrück, ležícím asi 90 kilometrů severně od Berlína. Svým příbuzným rozeslala desítky dopisů, 27 z nich nyní rodina věnovala muzeu v polském městě Lublin. Na první pohled na nich není nic neobvyklého, přece jen musely projít kontrolou... Ve skutečnosti v nich ale byly tajné zprávy – napsané močí mezi řádky! Ty byly viditelné jen po zahřátí papíru, což autorka dopisů naznačila ve svém prvním listu.
Krystynina rodina se tak mimo jiné dověděla, že na zajatkyních nacisté testovali nové léky tím, že jim injekcí vpravovali do těla smrtící viry a bakterie. Podle Krystyny tímto způsobem nejméně 74 žen ročně zemřelo. „Nejvíc se vždy psalo o Osvětimi, o Ravensbrücku se ale vědělo velmi málo. Proto mají dopisy obrovskou historickou hodnotu, jsou asi jediným dochovaným důkazem o tom, co se v táboře dělo,“ komentuje ředitelka lublinského muzea Barbara Oratowska s tím, že Ravensbrückem prošlo asi 130 000 žen, z nichž se jen 40 000 dožilo konce války...