Objevilo se svědectví pamětníka z koncentráku u Benešova: Jak nacisti mučili Kopeckého! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Objevilo se svědectví pamětníka z koncentráku u Benešova: Jak nacisti mučili Kopeckého!

Miloš Kopecký
Miloš Kopecký (Foto Aha!: Jan Doležal, archiv MěÚ Bystřice)

Jeho matka byla Židovka, a proto za 2. světové války musel do koncentráku! Herec Miloš Kopecký (†73) na vlastní kůži poznal, jaký byl život za ostnatými dráty nacistického lágru.

Miloš Kopecký se narodil do rodiny majitele kožešnictví Vladimíra a Marty, rozené Grimmové. Jeho maminka byla modelkou a krátce před svatbou se vyučila kloboučnicí. Měla ale židovský původ, a tudíž za okupace jako členka Němci určené »podřadné rasy« musela nosit na oblečení žlutou Davidovu hvězdu.

Aby Vladimír Kopecký za války uchoval kožešnickou živnost, dal se se svojí manželkou rozvést. „Otec nad maminkou v podstatě vynesl ortel. Kdyby rodiče nebyli rozvedeni, maminka by se neocitla v Osvětimi, ale zůstala by patrně v Terezíně, kde bylo možné válku přežít,“ napsal Miloš Kopecký ve svých vzpomínkách. Jeho matka v Osvětimi zahynula a on sám se 15. srpna 1944 ocitl v nacistickém pracovním táboře v Bystřici. Ztráta mámy a prožité hrůzy provázely Kopeckého celý život, staly se spouštěčem jeho maniodepresivní psychózy.

Tábor v Bystřici byl pobočkou koncentračního tábora Flossenburg. Sonderlager byl původně umístěn ve stájích a stodolách ve Vrchotových Janovicích. Zdejší tábor se ale pak stal táborem politickým a nacisté tudíž všechny vězně přestěhovali na podzim 1943 do Bystřice. Tam bylo postaveno sedm dřevěných baráků a zděná kuchyně s jídelnou. Vězňů bylo 1500 až 2000. Věková hranice mužů byla nižší než 20 let. Byli zde i sedmnáctiletí mladíci. „Po zuby ozbrojené německé hlídky je vodily na práci do nedalekých Tvoršovic, když se začala stavět železniční trať na Petrovice, kde se vyráběl líh pro Němce,“ vzpomínal pamětník Josef Říha (90).

Dvě stě metrů od místa tábora stojí pamětní deska, která připomíná osudy vězňů. V roce 1994 ji odhaloval Miloš Kopecký alias doktor Štrosmajer z Nemocnice na kraji města. „Já, když se sem vracím, tak se to ve mně tak jako sváří nebo pere. Já nevím, jestli mám být víc smutný, nebo víc nadšený,“ řekl tehdy.

Bývalý dozorce Josef Říha (90) se nebál Němců, ale Rusů... Opilí chodili znásilňovat vězeňkyně

Těsně před osvobozením, když Němci začali ustupovat, byl Josef Říha (90) zařazen do revoluční gardy, která měla na starost ostrahu bystřického lágru. „Po osvobození se do lágru začaly soustřeďovat zbytky německých vojáků a civilistů. Bylo potřeba je samozřejmě hlídat. Všechno, co měli u sebe, museli odevzdat – jídlo, zbraně i osobní věci. Stalo se, že jeden z německých vojáků měl místo ruky protézu a v ní schovanou pistoli. Tu jsme mu také zabavili,“ vyprávěl Aha! bývalý dozorce. Když koncentrák převzali Rusové jako osvoboditelé, chodili na kontroly. „Většinou byli opilí a chtěli Němky. Když jsme je nechtěli dovnitř pustit, nebylo jim zatěžko na nás namířit zbraň,“ vzpomínal Říha. Jednou v noci přijel ruský major se svým pobočníkem v kočáře, dozorce s nimi procházel lágrem. „Jakmile jsme přišli na ženské oddělení, pobočník prohledával kufry vězeňkyň a bral si dámské prádlo. Bůhví, k čemu ho potřeboval,“ vzpomíná Josef Říha.



Přečtěte si
fizi
8. 5. 2015 • 16:35

To by nenapsali ani debilní redaktoři tohoto plátku- Radko.Gramatika dnes nikoho moc netrápí

vzteklykrtek
6. 5. 2015 • 15:01

Ano, nový novinářský trend dnešní doby.

msml20
6. 5. 2015 • 13:06

. Blbec dozorce,. Senilní dědek.

radkapatka
6. 5. 2015 • 12:03

No jistě, hodní Němci a zlý Rusové !

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.