Uplynulých 20 let pohledem našich peněženek: Jak jsme na tom?

Za posledních 20 let se české domácnosti mají mnohem lépe. Zaměstnanci si vydělali průměrně trojnásobek toho, co před lety, a podnikatelé jeden a půl krát více. I to je ale dost. Průměrný zaměstnanec si loni vydělal 27 231 Kč měsíčně a průměrný podnikatel 46 668 korun.

Gastarbeitři mají žně
Zdaleka nejlépe se mají ti, co si našli práci v zahraničí. Podle aktuálních informací statistiků pracuje v cizině téměř 50 tisíc Čechů. Vydělávají v průměru 67 785 korun. Zdaleka nejvíc obyvatel Česka pracuje v Německu (24 900 osob), Rakousku (9200), Velké Británii (2800) a Slovensku (1900). V statistice se objevili jen ti, co pracují v cizině do 1 roku.
Za chlast 1451 Kč, za vzdělání 81 Kč
Výdaje domácností od roku 1995 stouply o 60 %. Každý Čech v roce 2015 utratil průměrně 16 672 korun a nejvíce z toho šlo na bydlení (4511 Kč), potraviny (2855 Kč) a dopravu (1547 Kč). „Struktura výdajů domácností se od roku 1995 změnila. Vzrostl podíl výdajů směřujících do bydlení z 21 % na 27 %. Naopak poklesl podíl výdajů na potraviny z 19 % na 17 % nebo na obuv a oblečení z 6 % na 4 %,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ. Za alkohol a tabákové výrobky utratíme měsíčně v průměru 1451 Kč, zatímco za vzdělání dáme pouhých 81 korun.
Uspoříme 1250 Kč měsíčně
Českým domácnostem zbývá každý měsíc i více peněz, než tomu bylo dříve. Současných přibližně 1250 korun měsíčně na osobu překonávaly jen roky 2009 (přes 1400 Kč) a 2010 (okolo 1300 Kč). V roce 1995 byla měsíční úspora na obyvatele přibližně 450 korun.

Investujeme do bydlení
„Příznivý vývoj ekonomiky, růst příjmů, a také nízké úroky hypoték umožnily v roce 2015 domácnostem investovat 160,8 mld. Kč do bydlení, což je druhá nejvyšší hodnota za posledních 20 let,“ uvedla Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu. V roce 1995 to bylo jen okolo 35 miliard.
Dlužíme víc, ale ne nejvíc
Zadlužení loni rostlo ještě rychleji než mzdy. Výše průměrného dluhu se zvýšila o 6 % na 132,1 tisíc korun na osobu. Z toho 7628 korun tvořily krátkodobé půjčky a 124 483 korun dlouhodobé půjčky. V roce 1995 totiž dlužily domácnosti průměrně jen pouhých 15 507 korun na osobu. Kupříkladu v nejzadluženějším Dánsku tvoří dluhy téměř třetinu z celkového majetku (finančních aktiv) domácností včetně hodnoty obydlí. U nás je to jen 14 %. Ani nebezpečné krátkodobé úvěry u nás nebují tak, jak jinde. Kupříkladu Švédové jsou jimi zatíženi čtyřikrát více. Hned za nimi jsou Řekové a Kypřané.