Hnusný psychopat mučil batolata
Zlomená žebra i lební klenba, krvácení do mozku, rozdrcená stehenní kost... To je jen malý výčet zranění, která svým dětem způsobil Jaroslav B. (25). Nezastavilo ho ani to, že jeho nejmladší oběti bylo pouhých osm měsíců.
Když v květnu 1966 přivedla čtyřletou Marušku její matka Magdalena B. na pohotovost do Vysokého nad Jizerou, lékaři se zhrozili. Holčička měla tak oteklou tvář, že nemohla otevřít oči. Modřiny měla i na zádech. Doktoři ihned zavolali Veřejnou bezpečnost. Otec dítěte Jaroslav B. tvrdil, že Maruška spadla ze schodů. Prý je náměsíčná. Kriminalisté záhy zjistili, že Maruška není první dítě, které se v rodině zranilo. V červnu 1965 přijala nemocnice v Jilemnici devítiměsíčního Dušana B.
Miminko mělo zlomenou lební klenbu a krvácelo do mozku. Matka i otec tvrdili, že Dušana uhodil jeho dvouletý bratr Jaroušek do hlavy hračkou. Ani Jarouškovi samotnému se však nevyhnuly »nehody«, které byly v rodině zjevně častější než jinde. Když mu bylo osm měsíců, přinesla ho matka do nemocnice s rozdrcenou stehenní kostí. Údajně se zranil, když ho hlídaly starší děti. Jen o pouhé dva měsíce později Jaroušek »vypadl z kočárku« a přivodil si zlomeninu osmi žeber, lebky a krvácení do mozku.
Život mu zachránila jen rychlá operace. Znalec sice tehdy konstatoval, že tak rozsáhlá poranění nemohla vzniknout pádem, stíhání otce však bylo stejně zastaveno. Sousedé a známí rodiny vypověděli, že Jaroslav B. děti surově bije pravidelně, a to už od narození. Sám se prý vyjádřil, že je mu jedno, jestli je zabije, ale pořádek musí být. Vadilo mu i jen to, že miminko pláče. Pohár trpělivosti úřadů s psychopatem nakonec přeci jen přetekl a soud poslal Jaroslava B. do vězení. Děti však z rodiny odebrány nebyly…
