Pepík přišel domů s brekem: "Mami, zabil jsem člověka!" A nelhal...
Josef K. z pražské Krče býval vcelku slušný mladík, než se chytil špatné party. Nevlastní otec ho po hádce v říjnu 1959 vyhodil z bytu a on přespával, kde se dalo. Pak se doma objevil ubrečený a vyděšený. Matce se svěřil, že někoho zabil a se svými kumpány ho strčili do nepoužívané studně.
Vyděšená žena ihned zavolala na Veřejnou bezpečnost. Domnívala se, že jde o nějaké nedorozumění. Jenže muži zákona skutečně na určeném místě našli zmasakrované tělo Antonína H. Muž přespával společně s Josefem K. ve stohu slámy nedaleko kojeneckého ústavu v Krči. V kritický den byl Josef K. na svého staršího společníka naštvaný. Antonín H. mu původně slíbil, že mu půjčí čtyřicet korun, ale potom si to rozmyslel.
Josef K. popíjel se svými třemi kamarády v krčské putyce. Kumpáni ho hecovali, že si Antonínovo chování nesmí nechat líbit. Nakonec se dohodli, že muže zbijí a okradou. Josef K. počkal, až Antonín H. usne a pak dal znamení komplicům. Oběť zkopali a okradli o osmdesát pět korun. Antonín H. však útočníky poznal a Josef K. začal mít strach, že je udá. I s ostatními se tedy ke stohu vrátili, aby zbitého muže dorazili. Bodali a tloukli vším, co měli po ruce.
Smrtící ránu zasadil Josef K., když Antonína uhodil do hlavy cihlou. Tělo pak vrazi strčili do studně. Josef K. po činu trpěl výčitkami svědomí a svěřil se své matce. A ta ho udala. Soudce ho odsoudil k trestu smrti, který později prezident změnil na doživotí. Ostatní kumpáni dostali každý po dvaceti letech.
