Připravte nohy na podzimní obutí!
Jsou naší celoživotní oporou a nesou celou naši hmotnost, přesto je někdy zanedbáváme a nevěnujeme jim tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Řeč je o nohách a chodidlech, které míváme většinou v létě výstavní, ale jakmile přijde období uzavřených bot, jako by nebyly. A zdaleka nejde jen o to, jak vypadají, ale zda jsou v pořádku také po zdravotní stránce. Podceňovat bychom totiž rozhodně neměli ani otlaky či poranění, jakékoliv změny na kůži nebo sebemenší bolest. Spolu s odbornicemi vám poradíme, na co je dobré se zaměřit, zvlášť ještě před tím, než nohy schováme do bot…
Malé i větší bolístky
V létě se častěji potíme, více se hýbeme a nosíme otevřené boty nebo chodíme naboso, což může zvyšovat riziko tření kůže na nohách. Kombinace vlhka, vyšších teplot a často také nevhodných materiálů pak může vést k bolestivým odřeninám, puchýřům nebo jiným potížím. Ani jedno by se nemělo podceňovat, aby nedošlo k dalším komplikacím. „Jako praktická lékařka se v létě nejčastěji setkávám s drobnými poraněními nohou, puchýři a ragádami. Na spoustu věcí stačíte jistě sami, s některými je pak třeba pomoci od odborníka,“ vysvětluje MUDr. Hana Krninská Liškařová, která se mimo jiné aktivně podílí na výzkumu přírodních kapek BCP.
· K nejčastějším potížím odhalených chodidel jsou především drobná poranění plosky nebo prstů. „S těmi si jistě poradíte, stačí dezinfekce, sterilně krýt, a pokud máte po ruce trochu našeho českého hydrofilního gelu, který je určen k urychlení hojení ran, použijte jej. Když se pak nad ránou začne tvořit krustička, doporučuji kvalitní konopnou nebo heřmánkovou mast. Pokud je rána hluboká, krvácí dlouho nebo je tržná, nebo si takzvaně »ukopnete nehet«, pak je vhodné vyhledat lékaře – praktického nebo chirurga. Zvláštní péči a pozornost je však třeba věnovat nohám diabetiků. Vzhledem ke snížené citlivosti a horšímu prokrvení u nich i drobná poranění mohou vést k vážným komplikacím. Diabetici by měli jakékoli problémy na nohou vždy konzultovat s lékařem,“ uvádí lékařka.
· Často také řešíme suchou kůži nebo praskliny čili ragády, které vznikají v důsledku nadměrného vysušování kůže v létě. To může být způsobeno kombinací několika faktorů, jako je nedostatečná hydratace, ať zvenku či zevnitř, a nadměrné slunění, ale i nevhodná obuv nebo přílišné zatěžování nohou, například dlouhým stáním či chůzí naboso. „Je důležité předcházet tomu pravidelnou péčí o nohy a dostatečně nohy hydratovat. Pokud se prasklina vytvoří, je třeba ji vydezinfikovat a sterilně krýt. Když se vám prasklinka vytvoří mezi prsty, pak také dezinfikovat a koupat v řepíku či heřmánku. Nebo použít vysychavý obklad, protož většinou se vám nepodaří ji překrýt náplastí. Pokud jsou tyto rány hlubší, je třeba vyhledat lékaře,“ doporučuje MUDr. Krniská Liškařová.
· Dalším tématem jsou puchýře. Ty nejčastěji vznikají v důsledku tření nebo tlaku na kůži, což vede k oddělení svrchní vrstvy od spodních vrstev a vytvoření dutiny naplněné tekutinou. Kromě toho je můžou způsobit i popáleniny, některé chemické látky a v zimě pak omrzliny. „Propichovat, nebo ne? Častá otázka u lékaře… Já osobně většinu z nich propíchnu sterilní jehlou, tekutinu buď odsaji, nebo vytlačím a sterilně kryji,“ popisuje lékařka. A zapomenout nemůžeme ani na otlaky a kuří oka, které můžou ohrožovat vaše nohy i v létě, zvlášť pokud mate rádi pěší turistiku. „Ta je mimochodem nejzdravější forma pohybu! Je však důležité zvolit správnou trekovou obuv, nebo takovou, na kterou je noha zvyklá. Kuří oka a otlaky vznikají z tlaku a tření, často z nevhodné obuvi. Na mírná kuří oka pomohou změkčující koupele a náplasti s kyselinou salicylovou. A pokud je kuří oko velmi bolestivé, hluboké, nebo se opakuje, je vhodné vyhledat lékaře,“ doplňuje odbornice.
Nechtěné suvenýry
Letní období patří k nejrizikovějším pro vznik nepříjemných mykóz. Je to jednak proto, že plísně milují teplo a vlhko, navíc během prázdnin obvykle trávíme také více času v bazénech, na plážích a jiných veřejných místech, kde je riziko nákazy vyšší. Plísně se na pokožce projevují zarudnutím, svěděním, šupením, ložiska mohou být ostře ohraničená, pokožka se může loupat, mokvat, praskat. Záleží ovšem i na tom, který typ plísně onemocnění způsobil. Tzv. pityriáza vypadá jako bílé skvrny na pigmentované kůži nebo světle hnědé skvrny na nepigmentované kůži. V případě plísni na nehtu dochází ke změně zbarvení nehtu (žluté, bělavé, někdy černé zbarvení), ztluštění nehtu, jeho olupování a deformaci. „Na léčbu plísní se používají tzv. antimykotika. V lékárně jsou k dispozici v různých lékových formách – roztoky, krémy, masti, spreje. Nejlepší je poradit se v lékárně s lékárníkem. Ten poradí nejen s výběrem a použitím vhodného přípravku, ale také doporučí režimová opatření, která jsou v případě léčby plísní velmi důležitá. Doba léčby se odvíjí od toho, kde se plíseň vyskytuje. Protože obnova strata cornea, což je nejvrchnější vrstva pokožky, trvá zhruba 3 týdny, léčba musí trvat přinejmenším 4 týdny, u ochlupené kůže až 6 týdnů,“ uvádí odborná konzultantka BENU lékáren, PharmDr. Ivana Lánová. Přípravky by se vždy měly aplikovat na pečlivě omytou a osušenou pokožku, a to až 2 cm za hranici léčených lézí. Je nutné zdůraznit, že s léčbou plísní je třeba pokračovat ještě několik týdnů po odeznění příznaků. „Nejdéle trvá léčba nehtové plísně. Podle toho, jak rychle pacientovi rostou nehty, může se doba léčby vyšplhat až na 1 rok i více. Je totiž třeba, aby kompletně odrostl celý postižený nehet a nebyly na něm vidět známky plísňového onemocnění,“ připomíná PharmDr. Lanová. „Plísně jsou evegreenem každého podzimu. Po létě, když začneme nosit uzavřené boty a ejhle, objeví se mykóza. V lékárně můžete koupit volně prodejné antimykotické krémy z lékárny. K lékaři, ať už praktickému nebo kožnímu, jděte, pokud se stav nelepší, nebo se plíseň šíří či postihuje nehty. Diabetici a lidé s oslabenou imunitou by však měli vždy vyhledat lékaře,“ uvádí MUDr. Hana Krniská Liškařová.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 36.
