ADHD a dospělí...
Diagnózu ADHD, známou také jako hyperaktivita, má podle statistik zhruba jedno dítě z dvaceti. Teoreticky to znamená, že na každou školní třídu připadá alespoň jedno. Právě škola bývá místem, kde se porucha projeví. Jejich intenzita může být různá, a proto se mohou lišit i potíže, které školní docházka dítěti přináší. Pravdou je, že s přibývajícím věkem se projevy mohou mírnit, někdy dokonce vymizet. Přesto si mnozí lidé nesou potíže spojené s ADHD i do dospělosti. Proto je potřeba naučit se s touto diagnózou pracovat již od dětství. Odborníci poradí, jak na to.
ADHD a dospělí
Porucha se nejčastěji spojuje s dětmi a dospívajícími, potýkají se s ní však i dospělí. Až 60 % dětských pacientů si poruchu pozornosti s hyperaktivitou přenese do dospělosti, a čím dál více pacientů je diagnostikováno právě až v dospělém věku. Zatímco v dětství bývá porucha častěji diagnostikována u chlapců, mezi dospělými pacienty strmě narostlo množství žen, a to nejčastěji ve věkové skupině 23 až 49 let téměř zdvojnásobily. „Chlapci často vykazují nápadnou hyperaktivitu a impulzivitu, což upoutá pozornost učitelů i rodičů. Problém je v tom, že u kluků se »divokost« víc toleruje, zatímco dívky bývají vychovávány k větší sebekontrole, a proto jejich obtíže mohou být skryté, méně rušivé, snadno přehlédnutelné. Moderní výzkumy proto upozorňují, že u dívek je ADHD často »poddiagnostikováno« a ke správné diagnóze dojde až v dospělosti,“ upozorňuje Šárka Miková.
Jak se projevuje
U dospělých se AHDH projevuje spíš jako neklid, překotností v komunikaci, horším ovládáním emocí či sníženou mírou frustrační tolerance. Poruchy pozornosti pak mají za následek častá selhávání v plánování a organizaci času, systematickém řešení úkolů, problémy s jejich dokončováním nebo s včasnými příchody. Časté bývá také zapomínání nebo zhoršená schopnost vnímat to, co druhý říká. Charakteristická je i chaotičnost a ztrácení věcí. Lidé s ADHD často trpí workoholismem, zapojují se do mnohých aktivit, snadno se nudí a vyhýbají se situacím, kdy »není co dělat«. Typická je impulzivita. U mužů a žen se projevy ADHD obvykle liší. Zatímco muži jsou spíše workoholici, neorganizovaní, neustále v pohybu a často se okolí zdají strozí a arogantní, u žen bývá hyperaktivita často nahrazena uzavíráním se do sebe, depresemi a úzkostmi. Poslední výzkumy ukazují, že dospívající a dospělí s touto poruchou mají ve zvýšené míře sklony k rizikovému sexuálnímu chování, například začínají být sexuálně aktivní v mladším věku, méně často používají antikoncepci, mají více sexuálních partnerů a častěji se dopouštějí nevěry. „Sexuální aktivity mohou pro lidi s ADHD sloužit jako kompenzační mechanismy, které jim pomáhají zvládat stres, odbourávat napětí a zvládat své emoce,“ shrnuje Adam Durčák ze společnosti Ruzovyslon.cz. Další studie pak poukazují na to, že lidé s ADHD obecně mívají častěji problémy v partnerském životě. V běžném životě pak mívají dospělí s touto poruchou potíže při řízení auta nebo s financemi, kdy často zapomínají uhradit své závazky nebo zbrkle utrácejí.
Diagnostika a léčba
U dospělých se diagnóza stanovuje obtížněji než u dětí, okolí je často vnímá spíše jako jedince s problémovým chováním. Často se tak vnímají i oni sami. Jednoduchý a spolehlivý test, zda trpíte ADHD bohužel neexistuje. Finální diagnóza je podmíněna řadou vyšetření, které nejčastěji zahrnují diagnostický rozhovor, sebeposuzovací škály, dotazníky či neuropsychologické testy. Také je potřeba vyloučit jiná onemocnění především z toho důvodu, aby mohla být v případě potřeby nastavena optimální medikace. Diagnózu stanovuje psychiatr. Léčba není jednoduchá ani univerzální. Obvykle funguje úprava životosprávy, jak pokud jde o stravování, vynechání alkoholu, cigaret a kofeinu, tak o únosnou míru stresu a dostatek spánku. Fungovat může i úprava pracovního prostředí tak, aby bylo více organizované, v rámci životního stylu pomáhá nastavení rutin a pravidelnosti. Významným pomocníkem je také psychoterapie. Často se přistupuje ke kognitivně-behaviorální terapii. Ta pomáhá nahlédnout na vlastní myšlenkové procesy, které lidem s poruchou komplikují život. Ve stresové situaci lidé místo zmatkování dokážou vědomě zpomalit svou rychlou mysl a zaměřit se na jeden způsob řešení. Další terapeutické směry nabízejí nácvik komunikačních a sociálních dovedností, práci na sebepřijetí, sebevědomí či uvědomění si pozitiv, které ADHD také do života přináší, jako jsou kreativita nebo schopnost rychlého uvažování. Podpůrně působí také léky, které předepisuje ošetřující psychiatr v odůvodněných případech.
Zdravá míra stresu
Zdravá úroveň stresu je důležitá pro každého, a to nejen s nástupem hektického podzimního období. To, že neumí vypnout a odpočívat, se u dospělých s ADHD často může projevit permanentním stresem, poruchami spánku a větší mírou impulsivního jednání. Proto je důležité, aby do svého programu zařadili takové aktivity, které je zaměstnají a zároveň zklidní mysl. Kromě sportu může pomoci pár minut meditace či mindfulness cvičení každý den. Vhodné je zaměřit se i na tzv. vědomé stravování, což je přístup ke konzumaci jídla, který se zaměřuje na plnou pozornost a vnímání přítomného okamžiku, když jíme.
Příspěvek pojišťovny na pomůcky a kurzy
Souvislost duševního a fyzického zdraví nelze opomíjet. Je známo, že dospělí s ADHD čelí většímu riziku zhoršení duševního zdraví, časté jsou deprese a úzkosti. Některé zdravotní pojišťovny přispívají na různé formy terapií, psychologická vyšetření či pomůcky. „V naší pojišťovně považujeme duševní zdraví za stejně důležité jako to tělesné. Proto přispíváme na vyšetření v oboru klinické psychologie dospělým 500 Kč a dětem až 1500 Kč,“ říká tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková. Příspěvek od ZP MV ČR lze ovšem využít i v jiných případech. U dětských klientů pojišťovna proplatí do výše zmíněné částky kromě psychosomatických konzultací také různé skupinové formy nácviku relaxačních dovedností, kurzy pro děti s ADHD, dyslektické nácviky, pomůcky a podobně.
Celý článek čtěte v tištěném APŽ číslo 35.
