Jak je to se zdravotními benefity vína? Jedna sklenka a dost!
Podzim je pro vinaře jedním z nejdůležitějších období roku. Vinobraní je v plném proudu a sklizeň začíná plnit sklepy. S příchodem svatého Martina a prvního mladého vína přichází ideální doba na degustaci nových ročníků. Japonské přísloví však říká, že víno je lepší než sto lékařů, ale je příčinou sta chorob. Také odborníci se o jeho zdravotních benefitech přou, někteří tvrdí, že škodí stejně jako každý alkohol, jiní mu jistou prospěšnost přiznávají. Jak je to tedy doopravdy?
Pochutnejte si!
U vína bychom měli dávat pozor nejen na zkonzumované množství, ale také na jeho kvalitu. Hodně nám napoví už etiketa, ze které bychom se měli dozvědět v podstatě všechno. Oblast, ze které víno pochází, i jeho charakter. Rozhodně bychom se měli vyhnout nákupu podezřele levných vín a bez etikety. Když chybí řádné označení, lepší je víno nekupovat. Ideální volbou je sáhnout po lahvi z ověřené domácí produkce, vinotéky či vinařství. „Nekvalitní a nekontrolovaná vína, jejichž produkce byla zrychlená, mohou našemu zdraví spíše uškodit. Nevytvoří se v nich prospěšné látky, a navíc můžou obsahovat i mykotoxiny z plísní na hroznech, které jsou zdraví škodlivé,“ vysvětluje odborník na víno a nápoje Petr Souček z Košík.cz.
Druhy a párování
Červené víno se pěstuje už déle než 6000 let a za tu dobu bylo vyšlechtěno mnoho odrůd. Existují tak lehčí vína, která obsahují méně tříslovin, a spolu s nimi i těžší, která se hodí k archivaci. Lehčí vína jsou díky nižšímu obsahu tříslovin chuťově sladší a ovocnější. Ta jsou svěží a mají světlejší barvu. Najdeme mezi nimi oblíbené druhy jako Frankovka, Modrý Portugal či André. Lehká vína se hodí se jak k masům, tak k salátům, ovoci či rybám. Podáváme je při teplotách okolo 10 až 14 °C. Mezi tzv. plná vína patří odrůdy jako například Merlot, Zweigeltrebe, Cabernet Sauvignon, Primitivo, Malbec, Grenache, Pinot Noir, Monastrel či Sangiovese. Ta mají vyšší obsah alkoholu i tříslovin, intenzivní aroma a plnou chuť bobulovin. Výborně se hodí k tučným a chuťově výrazným jídlům či zvěřině. Podávají se při teplotách 15 až 18°C. Bílé víno se vyrábí z bílých, ale i červených a modrých bobulí vinné révy. K rozmanitosti vín přispívá vyzrálost hroznů, jejich původ z jednotlivých odrůd a oblastí, jakož i způsob jejich výroby. Většina bílých vín je tedy vyrobena k okamžité spotřebě, jen některá jsou vhodná k archivaci. Bílé je zapotřebí vychladit na 10 až 12 °C. K nejoblíbenějším odrůdám patří Chardonnay, Sauvignon blanc, Ryzlink vlašský a rýnský, Muškát moravský, Tramín červený, Pálava a Rulandské bílé a šedé. Bílé víno výborně ladí s bílým masem, tedy s drůbeží, rybami a mořskými plody. Vhodná jsou i k salátům a čerstvým tvarohovým sýrům.
Více o víně v tištěném APŽ číslo 45.
