Dary přírody pro dobrou chuť, pevné zdraví i krásu...
Prázdniny jsou sice u konce, ale poslední srpnové i zářijové dny ještě pořád lákají ven. Přichází ideální doba na to zajezdit si na kole nebo dopřát si delší procházku v příjemném počasí. Sezona navíc přeje i houbařům, takže o pobyt v přírodě určitě nebude nouze. Po vyčerpávající fyzické aktivitě vám můžou pomoci k regeneraci různé plody nebo bylinky. Například takový kaštan skvěle zasytí, je plný vitaminů a uleví i namoženým svalům. Také řepa, dýně a další dary přírody vás skvěle nabijí energií a připraví na blížící se kratší dny.
Aronie
Rostlina zvaná temnoplodec nebo černý jeřáb zahrnuje tři druhy opadavých keřů z čeledě růžovité. Do Evropy dostala už v 17. století ze severní Ameriky, kde ji tamní obyvatelé hojně užívali. Samotný keř této rostliny je velmi nenáročný na pěstování a jeho vzhled je navíc také velmi lichotivý. Jeho plody jsou pak velmi chutné a zdraví prospěšné.
Sklízení a skladování
Bobule aronie dozrávají během srpna až do konce září. Doporučuje se nechat plody na stromě co nejdéle, kvůli lepší chuti. Nezralé nebo méně zralé plody jsou totiž velice trpké. Pokud se obáváte, že vám před sklizní ozobou úrodu ptáci, překryjte větve bílou netkanou textilií.
Pro zdraví a krásu
Černé bobule obsahují vysoký obsah vitaminu A, C, E a vitaminy skupiny B. Dále mají velký podíl vlákniny a minerálů, hlavně draslík, vápník, hořčík, mangan a železo. Tyto látky pomáhají zvyšovat imunitu, preventivně působí proti chřipce a nachlazení. Dále ovlivňují krevní oběh a nervovou soustavu, snižují krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, zpevňují cévy. Také mají blahodárné účinky při očních zánětech, zlepšují trávení, zrychlují metabolismus, a dokonce upravují činnost štítné žlázy, protože obsahují jód. Velmi často se využívají k přípravě džemů, šťáv, kompotů nebo sirupů. Sušené plody můžete přidat do jogurtu, nebo se dají konzumovat i samotné. Používá se také při výrobě pleťových masek a krémů.
Červená řepa
Pochází z oblasti Středozemního moře a byla konzumována a kulinářsky zpracovávána již před několika tisíci lety ve starověké Babylonii. Nejdříve se však jedla pouze její nadzemní část, tedy listy. Postupně se začal zpracovávat i kořen, a to především k lékařským účelům. Teprve později se začala bulva používat také v kuchyni.
Sklízení a skladování
Červená řepa sklízí v pozdním létě a na podzim. Pokud je ale sklízená na podzim, bude mít dvojnásobné množství vitamínu C. U řepy totiž platí, že čím déle je v zemi, tím více vitamínů obsahuje. Její zralost je možné poznat podle velikosti a barvy kořene. Dospělá řepa má obvykle průměr asi 7 až 10 centimetrů a je sytě červená. Pokud ji dobře uskladníme, vydrží nám měsíce. Obvykle se skladuje při teplotě kolem 2 až 4°C.
Pro zdraví a krásu
Patří mezi jeden z nejdravějších a nejuniverzálnějších druhů zeleniny, které můžeme v kuchyni použít. Navíc obsahuje vitamíny B, C, provitamín karoten, vápník, hořčík, draslík, sodík, křemík, železo, zinek, antioxidanty a cenné stopové prvky. Pravidelná konzumace červené řepy pomáhá při zánětech dýchacích cest a respiračních chorobách obecně. Také zlepšuje činnost mozku a do jisté míry oddaluje a zmírňuje projevy nemocí, jako jsou skleróza nebo demence. Má zároveň pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, pomáhá při trávení a vylučování. Zpomaluje také projevy stárnutí. Červená řepa totiž pročišťuje krev a obsahuje mnoho antioxidantů, které likvidují volné radikály zodpovědné i za prvotní projevy stárnutí, jako je tvorba vrásek.
Další dary přírody a recepty najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 35.
