Jak předejít dalším potížím při dlouhých cestách?
Na letní dovolenou a pohodu strávenou u moře, na horách nebo v lázních se těší snad každý. Tomu příjemnému však vždy předchází doprava na místo a na hodiny strávené za volantem, v autobuse nebo v letadle obvykle nevzpomínáme zrovna v dobrém, protože jsou často spojené s bolavými zády, otoky nohou, prochladnutím z klimatizace a podobně. Jak si tedy cestování zpříjemnit a nemít po úmorné cestě zdravotní komplikace? Poradíme spolu s odborníky…
OTOKY KONČETIN
V případě, že člověk trpí křečovými žilami, hrozí mu otoky dolních končetin. V takovém případě je před delší cestou dopravními prostředky vhodné zvážit kompresní podkolenky. V autě je pak třeba dbát na časté zastávky na protažení, při kterém se rozproudí krev i lymfa v končetinách. V letadle i autobuse, pokud je to jen trochu možné, zkuste vstávat alespoň každou hodinu a projít se v uličce. Zacvičit si může i vsedě na svém místě. „Proti otokům nohou je velmi účinná cévní gymnastika. Nepotřebujete pro ni ani mnoho prostoru. Vsedě opřete chodidla o zem a střídavě je stavte na paty a co nejvýše na špičky. Udržujte svižné tempo a můžete i střídat polohy – jedna noha na špičce, druhá na patě a naopak,“ doporučuje Iva Bílková. Vhodná prevence je i kroužení kotníky či pokrčování a natahování nohou v koleni.
SUCHÉ OČI
Nadužívání klimatizace je při dlouhých cestách tou nejčastější chybou. Optimální rozdíl venkovní a klimatizované teploty by měl činit pět stupňů Celsia, přičemž ve voze by neměla teplota klesnout pod 21 ºC. Klimatizace navíc vysušuje vzduch, proto se obecně doporučuje mít klimatizaci zapnutou pouze 15 minut v kuse a pak ji na stejnou dobu vypnout. „Úskalím klimatizace v autě se stává nastavení trysek pro přívod vzduchu. Pokud je nasměrujeme přímo na obličej, možná se budeme v horku cítit lépe, oči vám ale nepoděkují. Hrozí pocit pálení, řezání a svědění očí,“ upozorňuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini. Tomu lze samozřejmě také předejít. „Pro oči je nejšetrnější nastavit proud ochlazeného vzduchu směrem nahoru na čelní sklo. V neposlední řadě bychom neměli podceňovat údržbu klimatizace a pravidelnou výměnu filtrů. Ucpané filtry omezují proudění vzduchu a mohou vést k množení bakterií a nežádoucích mikroorganismů,“ říká Pavel Stodůlka. Vysychání očí pomohou zabránit i tzv. umělé slzy, které zamezí pálení a svědění očí a pomohou řidiči lépe se soustředit na provoz. „Důležité je oči pravidelně hydratovat ještě předtím, než člověk příznaky suchosti očí pocítí. Aplikace umělých slz bez konzervačních látek může nepříjemným projevům předejít nebo očím ulevit. Na delší trasu proto doporučujeme lidem se suššíma očima umělé slzy přibalit s sebou do auta a na odpočívadle aplikovat do oka jednu či dvě kapky do každého oka,“ shrnuje Stodůlka.
BOLESTI V KRKU
Častým problémem souvisejícím s klimatizací je také nachlazení. Dýchací cesty nejsou přirozeně uzpůsobené ke vdechování příliš suchého vzduch, který klimatizace vytváří, proto jsou pak sliznice vysušené, pociťujeme sucho v krku a ústech a někdy až svědění či pálení. Dýchací cesty jsou pak méně odolné vůči bakteriím a virům a nastydnutí na sebe nenechá dlouho čekat. Cestovatelské nachlazení si můžeme přivodit i pitím příliš studených nápojů. Co s tím? V první řadě bychom měli ztlumit klimatizaci a nepoužívat ji více, než je nutné. Dodržovat bychom měli i rozdíl 5 °C mezi venkovní teplotou a teplotou uvnitř auta. Během cest je důležité dodržovat i pitný režim. Nejlepší je obyčejná voda, která není příliš studená, nebo vlažný čaj. Nápoje popíjíme po malých doušcích a raději častěji, díky tomu totiž zvlhčíme sliznice dýchacích cest. Dbát bychom měli i na dostatečné oblečení.
ZALEHLÉ UŠI
Při vzletu a přistávání letadla, ale i při stoupání či klesání autem ve vysokých horách trápí mnoho lidí nepříjemné, někdy až velmi bolestivé zalehnutí uší. „Tyto stavy zmírní žvýkačka nebo je možné hrát si na takzvaného potápěče. To je snadný cvik, kdy si člověk zacpe nos a přes něj se pak snaží vydechnout. Zvládnou to i malé děti, a ještě to může být legace,“ dodává Iva Bílková z Fyziokliniky.
Celý článek čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 26-27.
