LEXIKON ZDRAVÍ: Proč jsou alergie častější než dříve?
Věděli jste, že v současné době jsou alergie častější než v dřívějších dobách? Souvisí to s našimi genetickými dispozicemi a jejich interakcí s vnějším prostředím. Změny ovzduší, stav přírody a další faktory vedou ke změnám alergenů kolem nás nebo ke zvýšení jejich počtu. Jak říká MUDr. Mgr. Jitka Petanová, CSc. z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze, oddělení klinické imunologie a alergologie, příkladem je globální oteplování. „Tyto změny přináší některé pro nás dosud „vzácné“ alergeny rostlin, dochází k uvolnění většího množství pylových zrn z původních druhů alergenních rostlin a tím k větší expozici alergenů.“
MUDr. Jitka Petanová
Foto:
ara
Lze se vůbec vyhnout tomu, aby se z nás stali alergici?
„Pokud jsou alergici v rodině, lze předpokládat, že i dítě bude mít některé z alergických onemocnění. Klinické projevy alergického zánětu jsou výsledkem vzájemných interakcí mezi alergenem a organismem. Množství uvolněných pylů a v nich obsažených alergenů nelze ovlivnit, stejně jako nemůžeme ovlivnit naši genetickou predispozici k alergii. U některých typů alergií ale lze snížit kontakt s alergeny úpravou prostředí nebo změnou životního stylu (omezení pobytu venku a větrání v pylové sezoně). Základním doporučením pro dospělé pacienty i pro rodiče alergických dětí je přestat kouřit. Jedním z dalších doporučení je kojení aspoň do 4. až 6. měsíce.“
Mohou být tedy kouření, nebo i přemíra alkoholu, spouštěcím mechanismem pro vznik alergie?
„Kouření vede ke změnám vlastností přirozených ochranných bariér. Ty se stávají lépe prostupnými pro alergeny, a zvyšují tím naši expozici těmto látkám. Složky tabákového kouře navíc ovlivňují i funkce samotného imunitního systému a mohou zesilovat již probíhající alergický zánět. Proto doporučujeme nekouřit. Alkohol může na někoho působit histaminoliberačně. Znamená to, že po jeho konzumaci dojde k uvolnění látek (především histaminu), které vyvolají vznik alergických klinických projevů.“
Zmínila jste se i o kojení. Jakou roli hraje v souvislosti s alergiemi jeho délka?
„Délka doby kojení není pro rozvoj alergického onemocnění rozhodující. Obecně je, jak jsem již zmínila, doporučováno kojení do aspoň 4. až 6. měsíce s postupným zaváděním příkrmů včetně potravin obsahujících možné alergeny. Bylo prokázáno, že pokud je matka alergička a kojí, nedochází u dítěte ke zhoršení jeho stávající alergie ani se díky kojení nezvyšuje riziko vzniku alergie v pozdějším věku.“
Může se alergie vyvinout v každém věku?
„Faktory prostředí ovlivňují geny, které modifikují funkce imunitního systému. Teprve na základě těchto interakcí a kontaktu s vhodným alergenem se může rozvinout alergický zánět, který je spojený s klinickými projevy např. alergické rýmy či astmatu. Pacient s atopickou predispozicí může potkat „svůj“ alergen kdykoliv v průběhu života.“
V jakém věku se podle vašich zkušeností alergie projeví nejčastěji?
„V průběhu života může u predisponovaného člověka dojít k postupnému rozvoji různých druhů alergických onemocnění, u někoho se objeví pouze jeden druh klinických obtíží. V případě tzv. alergického pochodu začínají první klinické známky alergie již v kojeneckém věku kožními projevy (atopický ekzém), které často souvisejí s intolerancí nebo alergií na alergen bílkoviny kravského mléka. V pozdější době bývají alergickými projevy dětské astma a alergická rýma. Tato onemocnění mohou přetrvávat až do dospělosti, ale např. potravinové alergie u většiny dětí vymizí do tří let. Nelze tedy jednoznačně říct, že všechny druhy alergií mají nějaký konkrétní věkově daný nejčastější výskyt. Ale většina našich pacientů měla první projevy již v dětství.“
Více o alergiích čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 12.
