Kouzlo antiky: Akropole, sídlo řeckých bohů...
Když se řekne Atény, většině se pravděpodobně vybaví impozantní stavba tyčící se na pahorku nad městem. Však je také Akropolis už více než 7 tisíc let nejen symbolem antického Řecka, ale i místem, k němuž se váže řada legend a pověstí. Při pohledu na křídově bílé zdi, které po setmění září ve svitu měsíce, každý návštěvník snadno uvěří, že v pevnosti nad metropolí kdysi mohli rokovat i řečtí bohové…
Akropole – v doslovném překladu města na pahorku – se ve starověku stavěly po celém Řecku. Lidé věřili, že odtud budou bohové jejich domy chránit před zkázou. A vůbec nejznámější je právě ta aténská. Ne náhodou, má totiž nesmírně pohnutý osud i zajímavou historii.
Zničili ji Turci
Akropolis byla vybudována v rozmezí 15. a 5. století před naším letopočtem. Na návrší nejprve vznikla mohutná hradba v celkové délce přes 750 metrů, později zde byl postaven chrám Athény Polias a Starší Parthenon. Když v roce 480 před naším letopočtem město vyplenili Peršané, pozůstatky trosek a soch z akropole byly naházeny do hlubokých jam na severní straně opevnění. Dnes se právě tam nacházejí nejvýznamnější archeologická naleziště. Zhruba o dvacet let později vstala tato úžasná stavba doslova z popela. Vznikly hlavní stavby dnešní Akropolis, jako jsou Parthenon, Erechtheion, chrámek Athény Niké či Propyleje, a místo začalo sloužit zejména náboženským účelům. V 15. století našeho letopočtu ovšem Atény dobyli Turci a Akropoli přestavěli k obrazu svému. Z Parthenonu se stala mešita, z Erechtheionu harém, aby místo nakonec v 17. století srovnal se zemí výbuch střelného prachu, který byl uložen v jedné z budov. S opravami památky se začalo až v polovině minulého století, po vzniku samostatného Řecka. A rekonstrukce podle původních antických plánů pokračuje až dodnes.
Osdudové sémě
Akropole se rozprostírá na vápencové skále na ploše zhruba 3 hektarů a ve výšce 150 metrů nad mořem. Hlavní dominantou posvátného místa je již zmíněný Partheón, neboli chrám Athény Panenské. Své jméno nezískal náhodou. Váže se k němu totiž lehce úsměvná pověst. Do Athény, bohyně moudrosti, se zamiloval bůh kovářství a ohně Héfaistos. Nebyl to však žádný krasavec, a tak Athéna jeho lásku neopětovala. Héfaistos se ženu pokusil získat násilím, neuspěl ale a během potyčky jeho sperma vystříklo Athéně na nohu. Ta jej otřela kusem vlny, který pak odhodila na zem. A právě na místě, kam vlna dopadla, později vyrostl chrám, jenž byl statečné a neoblomné bohyni zasvěcen. Dobře dochované jsou také Propyleje, kudy se do dnešní Akropole vstupuje, Odeon a divadlo Dionýsa Eluthera. Vykopávky, které byly v okolí Akropole nalezeny, pak lze obdivovat v athénském archeologickém muzeu. Jeho návštěva rozhodně stojí za to. K vidění tu je řada překrásných antických soch či keramika.
Kam se ještě v Athénách podívat? Zjistíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 1.
