Když pyly útočí... Braňte se!
Na rozkvetlou louku dopadají sluneční paprsky, nebe je vymetené a díky teplému počasí jsme odložili svrchní vrstvu oblečení... To, co většina z nás vnímá jako jarní idylu, se stává pro alergiky utrpením! V tomto období se totiž náramně daří pylovým alergiím. A většina nemocných přitom své příznaky bagatelizuje! Proč není radno si se sennou rýmou zahrávat? A jak se proti ní můžeme bránit?
Polinóza neboli pylová alergie se nejčastěji projevuje ucpaným nosem, vodnatou rýmou, úporným kýcháním a svěděním, pálením a zarudnutím očí. Výjimkou ale nejsou ani vyrážky a ekzémy, které se většinou tvoří v loketních jamkách. Podle nejnovějších průzkumů trpí pylovou alergií až jedna pětina populace a její příznaky se mohou objevit takřka v jakémkoli věku. Alergický proces je založen na nepřiměřené reakci imunitního systému na určitou látku, kterou tělo definuje jako nepřátelskou. Když se takový alergen dostane do organismu, systém si vůči němu vytvoří protilátky a spustí obranné mechanismy, které se navenek projevují právě respiračními obtížemi.
Příznaky nepodceňujte!
Příznaky alergické rýmy na první pohled nevypadají příliš vážně. Dokážou však velmi znepříjemnit život! Spojeny jsou s únavou, podrážděností a nespavostí. Alergie také snižuje pracovní výkonnost dospělých, u dětí hrozí narušení přirozeného vývoje. Nevinné pokašlávání se navíc může rozvinout až do alergického astmatu. Tato fáze je v některých případech i životu nebezpečná! Astmatické záchvaty se totiž projevují vážnými dýchacími obtížemi a dušností. Kvůli zarudnutí očí se u nemocných častěji objevují záněty spojivek. Onemocnění také neúměrně zatěžuje imunitní systém, a tak jsou alergici v kritickém období náchylnější na různé virové choroby. Řešení přitom existuje. Zapotřebí je jen včasná návštěva lékaře.
Správný detox je přívalem energie I: Odbornice na Bachovu terapii Romana…
Celý článekKožní testování je spolehlivé
Při první návštěvě se bude alergolog nejprve ptát na obtíže, kterými trpíte. Zjistí si rodinnou anamnézu, z níž může určit, zda máte k onemocnění dispozice. Velmi důležité jsou také otázky týkající se životního stylu a prostředí, kde se pohybujete (k alergiím jsou kupříkladu náchylnější kuřáci). Poté už přichází na řadu samotné vyšetření. Lékař vás nejprve prohlédne a vyšetří dýchací orgány. Následně provede kožní testy. Při nich se pod kůži na předloktí zavede kapka alergenového roztoku několika látek, na které má lékař podezření. Při pozitivní reakci kůže v místě vpichu zrudne. Bolesti se nebojte: vyšetření lze přirovnat například k bodnutí komárem. Nemá-li lékař ani po kožních testech zcela jasno, může vás odeslat na krevní odběry. Z nich pak jednoznačně určí, na které konkrétní pyly jste alergičtí. Jestliže přetrvává podezření na alergické astma, následuje ještě vyšetření takzvaným spirometrem, které zkoumá funkčnost plic.
Metody léčby se liší
Léčba alergie závisí na intenzitě obtíží. Obvykle však lékaři zmírňují příznaky nemocných pomocí antihistaminik. Tato léčiva blokují spuštění imunitní reakce. Některé takové přípravky jsou dostupné i bez lékařského předpisu. Druhou metodou bývá kortikosteroidní léčba. Zmíněnými postupy se tlumí spíše závažnější příznaky alergií. Ani jeden nich však neléčí příčinu nemoci – pouze potlačuje příznaky. Jedinou léčbou, která může dlouhodobě od alergologických problémů ulevit, je takzvaná imunoterapie. Ta spočívá v podávání různě vysokých dávek alergenů, vůči nimž si tělo postupně vytvoří toleranci, a imunitní systém se tak opět ocitá v rovnováze.