Kink aware psycholožka Zdeňka Pospíšilová : Klienti často mluví o nepochopení okolí...
Pracuje s klienty, kteří se chtějí poradit v oblasti osobního růstu, partnerských vztahů a sexuality. Její srdeční záležitostí jsou sexuální variace, BDSM a alternativní vztahová uspořádání, o která se zajímá přes deset let. Láká vás prozkoumat tato zákoutí intimity a ptáte se sami sebe, jestli je to v pořádku? Toužíte zkusit BDSM, ale nevíte, jak začít? Přečtěte si rozhovor s psycholožkou Zdeňkou Pospíšilovou, který vám dodá kuráž!
S čím se na vás nejčastěji obracejí klienti, kteří tápou ve svých variacích? Je to právě nepochopení okolí?
S nepochopením a jeho dopady se setkávám poměrně často, ano. To, co klientům často schází, je porozumění, přijetí a respekt. Nejčastěji klienty přivádí určitá nepohoda, něco je trápí. Občas přicházejí s dotazem, zda je normální, pokud se jim líbí to nebo ono, co to o nich vypovídá. Případně jestli se toho mohou zbavit a jak – když s nimi o tom začnu mluvit, dostáváme se často k tomu, že v samotném zaměření problém není. To, s čím se potýkají, je třeba dlouhé hledání kompatibilního protějšku nebo nepřijetí ze strany nejbližších – partnerů, rodiny, přátel. Případně i proměna potřeb v rámci intimity ve vztahu, například v souvislosti se stresem či založením rodiny. Klienty se také snažím podporovat v tom, aby své preference zcela nepotlačovali, ale konsensuálním způsobem si je dovolili prožít, i kdyby jen v rámci fantazie. Protože čím více potlačujeme něco, co je důležitou součástí nás samých, tím spíše se to hlásí o slovo prostřednictvím různých obtíží, jako mohou být úzkosti a deprese. Přicházejí ale i lidé, kteří se naopak pokoušejí pochopit své partnery a partnerky a jejich záliby. Nebo partneři, kteří si chtějí hned na začátku dobře nastavit vztah, což je za mě skvělé. A nutno dodat, že ne vždy se na mě obracejí lidé kvůli tématu intimity nebo alternativních vztahů. Věnujeme se společně i jiným oblastem, ale klienti mě vyhledávají proto, že se jich tato témata nějakým způsobem dotýkají a je pro ně tedy důležité, abych jim rozuměla.
Je těžké pro lidi s menšinovými variacemi nebo zálibami najít ten kompatibilní protějšek?
Někdy ano. Ale záleží i na tom, jak důležité místo intimita v jejich životě má. Pro někoho může být určitá sexuální záliba na úrovni koníčku, který mu nebude výrazně chybět, pokud se mu nebude moci s kompatibilním protějškem věnovat. Pro jiné ale může jít o zásadní věc, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost a duševní pohodu. Pokud člověk například vnímá, že je pro něj realizace BDSM zásadní, hledala bych na místech, kde se dá očekávat větší výskyt podobně naladěných lidí – jako jsou specializované stránky nebo kluby. Je to jako u jakékoliv jiné věci, která je pro mě ve vztahu důležitá, podobně jako pro člověka, který je třeba zapáleným šachistou. V šachovém kroužku bude určitě větší pravděpodobnost, že někoho kompatibilního najde, než jen tak na ulici :-)
Jak začít s BDSM?
Pojďme se zastavit ještě u těch možností, jak s BDSM začít, když mě to láká. Řekněte mi víc. Na začátek bych vřele doporučila navštívit akce věnované přímo začátečníkům. Například v pražském klubu Ateliér se konají takzvané Zajíc party. Jsou to bezpečné vstupní akce, kterých se i já účastním a které pořádají organizátoři s letitými zkušenostmi. V rámci nich si lze poslechnout přednášky nebo navštívit krátké workshopy na nejrůznější témata. Člověk si z programu vybere to, co ho zajímá. Populární jsou i workshopy věnované shibari. Dále existují i různé weby s tutoriály, což může také někomu vyhovovat, ale ne všechno se dá snadno vyčíst z návodu nebo okoukat z videa. Třeba pokud jde o spanking nebo bondage, je to také o nějaké zručnosti, kterou si člověk musí osvojit.
A když zrovna já jsem introvert a necítím se moc dobře ve větších skupinách lidí?
V tom případě se dá v komunitě domluvit i na soukromém workshopu nebo navštívit komornější akce. V minulosti jsme s manželem pořádali i povídací setkání pro malé skupiny lidí v jedné pražské kavárně. Ráda bych se k nim zase časem vrátila.
Také třeba někdo získává první zkušenosti s BDSM přímo s novým protějškem. Měl by si hlídat nějaké varovné signály? Které by poukazovaly, že už je něco takzvaně přes čáru?
Určitě. Nedoporučila bych jít do akce s někým, kdo projevuje nerespekt vůči mým hranicím a potřebám. To se může projevovat třeba tím, že není ochoten mluvit o tom, co potřebuji, a dopředu si vyjasnit pravidla – nastavit stopku a podobně. Dále jsou to různé formy manipulace, odřezávání od sociálních kontaktů, prezentace jeho pojetí BDSM jako jediného správného nebo srážení sebevědomí. Určitá míra ponížení může být v rámci hry vzrušující, nicméně je potřeba si před samotnou hrou vykomunikovat, co konkrétně může obnášet. Neměl by chybět ani prostor pro aftercare a vzájemnou zpětnou vazbu na konci.
O hranicích ve vztazích a mnohém dalším čtěte v celém rozhovoru zde: https://www.yoo.cz/pribehy/rozhovor-kink-aware-psycholozka-zdenka-pospisilova/