Ústí nad Labem má hned dvě významné divadelní scény…
Sněhobílá fasáda zářící do dáli, zdobné secesní průčelí a velká francouzská okna. Pokud nějaká budova v centru Ústí nad Labem na první pohled přitáhne vaši pozornost, je to právě ta, v níž sídlí Severočeské divadlo opery a baletu. O kousek dál, v ulici Varšavská, se pak nachází Činoherní studio, které patřilo svého času k nejvýznamnějším scénám svého druhu v republice. Ústí je zkrátka takovou malou českou divadelní »Mekkou«, a právě tam se v dalším díle našeho seriálu vydáváme.
Historie ústeckého divadelnictví sahá až na samý počátek 19. století. Představení tu v té době pořádali vysoce postavení měšťané, a to na různých místech. O výstavbě samostatné budovy bylo ale rozhodnuto až později. Ústečtí se jí dočkali v roce 1909.
Sídlo opery a baletu
Z finančních důvodů se nakonec architektem stal Alexander Graf, ačkoli se ve výběrovém řízení nedostal ani do užšího výběru. Volba se nicméně nakonec ukázala jako správná. Překrásná čtyřpatrová neobarokní budova se secesními prvky je dodnes chloubou města. Hlavnímu průčelí vévodí dvě sochy amoretů a portik s terasou. Také sloupy jsou bohatě vyzdobené. Díky francouzským oknům je budova prosvětlená, punc luxusu jí dodává i sněhově bílá fasáda. Uvnitř upoutají pozornost zejména tři secesní foyery. Interiéry jsou vyzdobeny zlatým štukem a přírodními ornamenty. Hlediště má tvar podkovy, přičemž výrazným rysem jsou jeho balkony ve tvaru mušlí. Strop je ozdoben malbou Eduarda Veita připomínající pracovní nasazení Ústečanů, opona od akademického malíře Petra Menše pak symbolizuje italskou Commédii dell’arte.
V budově se hrají opera a balet. Oba umělecké soubory mají věhlas nejen u nás, ale i ve světě, a pravidelně sbírají ceny v prestižní divadelní anketě Thálie.
Více o ústeckém divadle najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 6.
