Divadlo Antonína Dvořáka je jednou z nejkrásnějších staveb v Ostravě!
Jen málokterá budova vás při toulkách centrem Ostravy, známé hlavně díky svým technickým památkám, zaujme natolik, jako právě tato. Hlavní scéna Národního divadla moravskoslezského, dnes pojmenovaná po hudebním skladateli Antonínu Dvořákovi, je totiž skutečným skvostem novobarokního slohu. A nejen to. Pestrá paleta představení osloví i nejnáročnější diváky. Vždyť ročně se tu za normální situace uvádí průměrně šestnáct premiér!
Ačkoli samotná divadelní budova byla dokončena již v roce 1907, první české představení si tady publikum vychutnalo až o 12 let později. Právě tehdy bylo totiž oficiálně založeno Národní divadlo moravskoslezské, které se skládalo ze čtyř souborů: činoherního, operního, baletního a operetního. A ty také scéně zůstaly dodnes.
Bohatá sochařská výzdoba
Autorem architektonického návrhu Divadla Antonína Dvořáka je Alexander Graf. Jako vůbec u prvního divadla v Československu byly při stavbě využity železobetonové nosníky a horizontální překlady. Fasádu vyzdobil sochař Eduard Smetana, průčelí pak dominuje série sousoší vídeňského umělce Leopolda Kossiga. Interiéry zdobí stropní obraz od Eduarda Veitha a dva reliéfy Drama a Hudba od sochařky Heleny Scholzové-Železné. Hlavní opona je alegorií na práci, obchod a umění. Stavba byla několikrát rekonstruována a díky poslední přestavbě na přelomu tisíciletí se podařilo navýšit kapacitu hlediště. Dnes se do něj může usadit až 517 diváků.
Pro menší i větší
Hlavní ambicí slavného ostravského divadla je oslovit co nejširší spektrum generací, a tak se zde uvádějí nejen hry českých i světových klasiků, ale také experimentální projekty a k vidění je tu rovněž současná tvorba. Scéna díky tomu patří mezi špičku tuzemského umění a pravidelně slaví úspěchy na řadě mezinárodních festivalů. V divadle svého času působili slavní režiséři Jan Kačer a Juraj Deák. Prošlo tudy i mnoho známých herců, za všechny jmenujme třeba Jiřího Adamíru, Libuši Havelkovouá nebo Jitku Smutnou. Ze současných stálic vám pak mohou být povědomá jména jako Jiří Sedláček, Renáta Klemensová či Vladimír Čapka.
Více o tomto divadle čtěte v tištěném Aha!/ pro ženy č. 51-52.