Saša (52) a Lída (39) Rašilovovi: Výzev ani překvapení se nebojíme!
Potkávali se tak dlouho v divadle, až jednoho dne zjistili, že si mají co říct i mimo jeviště. Spojuje je smysl pro humor, nadhled, vzájemný respekt a láska k jejich profesi. Herci Saša Rašilov (52) a Lída Rašilovová (39), dříve Němečková, jsou spolu už téměř deset let, z toho šest let manželé. Svatba proběhla v létě 2018 na Valašsku, odkud Lída pochází. Spolu mají dvě dcery Marušku (7) a mladší Emilku (4). Saša má pak z předchozího manželství s herečkou Vandou Hybnerovou (56) ještě dvě dospělé dcery, Antonii a Josefínu. A přestože nedávno si po dlouhé době doslova »urvali« pár dní volna, rozhodli se utéct za teplem. Předtím však stihli ještě s rodinou navštívit světelný zábavní park Winter Wonderland v Praze, který je plný pohádek a fantazie. Jak se Saša s Lídou seznámili? Co je pro jejich vztah zcela zásadní? A na co se v novém roce nejvíc těší?
Saša a Lído, potkáváme se v největším světelném parku v Evropě, vyhledáváte podobné show?
L: „Já bych řekla, že to úplně nevyhledáváme, ale děti to samozřejmě chtějí a líbí se jim to, takže je jednou, maximálně dvakrát do roka, slavnostně vyvedeme.“ (směje se)
Atrakce, poutě, říká vám tahle zábava něco?
S: „Máme to rádi právě přes ty děti a kvůli nim, protože ony jsou z těch všech atrakcí samozřejmě nadšeny. A ta světelná show je bezvadná, protože je to příležitost pro městské lidi a příležitost pro ten zimní čas, kdy je brzo tma, všechna ta světélka se rozsvítí a je to moc fajn.“
Adrenalin, který je možno zažít i ve Winterwonderlandu, máte rádi?
S: „Můj maximální adrenalinový výkon ve Winterwonderlandu byli létající sloni. A řeknu vám, že to byl velký adrenalin! Takže on to má asi každý ty individuální hranice někde. Když jsem byl mladší, tak mě to bavilo. To jsem šel i na takové centrifugy a já nevím, na co všechno, to jsem zvládal. Stejně mě ale nejvíc bavila taková ta stará klasika – což je roztočení klece vlastními silami, což je taková ta houpačka, mimochodem ono je to dost těžké a tehdy mi to přišlo jako ta největší frajeřina, že si tu zábavu člověk užije pomocí vlastních sil.“
Je rozdíl, Sašo, když jste za podobnou zábavou chodil kdysi se svými dnes dospělými dcerami a dnes s těmi mladšími?
S: „Je to rozdíl, je to čím dál tím dražší. Všechno raketově roste, ovšem s výjimkou Wonderlandu. Tam mi je hodně sympatická ta velkorysost. Že zaplatíte nějakou částku, a pak jsou ty atrakce zadarmo. A vzhledem k tomu, jaká ta částka je, si myslím, že se může jít každá Matějská s těmi cenami zahrabat. Wonderland mi přijde velkorysý.“
Z pohádek, které vás ve Wonderlandu zaujaly, kterou byste vybrali?
S: „Tak úplná klasika je Lví král, ten tam je. A šlágr posledních let, u nás samozřejmě taky, je Ledové království, to je velká a pevná láska.“ (usmívá se)
Vraťme se na moment ještě k uplynulým svátkům a konci roku. Jak jste je s rodinou strávili?
L: „Byly to u nás speciální Vánoce. Užívali jsme advent a všechno to, co k tomu patří, ale na svátky jsme pak zmizeli za teplem. (usmívá se) Byly to Vánoce Kanárské.“
Nestresovala jste se tedy množstvím napečeného cukroví…
L: „To se nestresuju nikdy. Mám ráda sice pečení a to všechno, ale razíme teorii, že nebudeme podléhat žádnému stresu, protože všechno děláme z lásky a aby nám bylo hezky. Nechci žádný závod, kolik druhů cukroví máme, hlavně, ať je nám dobře a ten čas trávíme společně, v klidu a pohodě.“
Povíte, jak jste na sebe vy dva vlastně narazili?
L: „ V Národním divadle, na jevišti, jsme do sebe narazili… Já jsem do Saši narazila. (rozesměje se) Ale vlastně bylo to až absurdní, protože jsme se tu a tam celkem v nějakém divadle potkávali docela dlouho, že jsme se nestřetli vlastně už dřív.“
S: „Je to tak.“ (souhlasně přikyvuje)
Působíte jako velcí pohodáři, jste jimi opravdu?
Nejen to čtěte v tištěném APŽ číslo 2.
